Srdíčkem podpoříte tvorbu podobného obsahu.
Dejte nám vědět, diskuze běží pod článkem.
Byl to mamutí a rychlý jaderný bombardér. XB-70A Valkyrie byl největším letounem, který létal rychlostí MACH 3.
Jak uvádí server Military Factory, koncept tohoto bombardéru vznikl na vrcholu studené války v padesátých letech 20. století jako možnost náhrady B-52. Vývojáři chtěli proudový letoun s delta křídlem, který by dokázal překonat a přelstít sovětskou protivzdušnou obranu a zároveň letět ve výšce 21 kilometrů. Ačkoli nebyl celkově úspěšný, šlo o robustní stroj se zajímavou historií, včetně osudné havárie, o níž se dozvíte níže. Pojďme se tedy na XB-70A podívat blíže.
Valkyrie nebyla levná, jeden prototyp stál 700 milionů dolarů (16 miliard korun) a nikdy se nedostal do sériové výroby. Tento obrovský letoun však nadchl pětitisícový dav, který se v roce 1964 sešel, aby sledoval jeho první vzlet. Obzvláště působivé byly jeho celkové rozměry – 60 metrů na délku. Samotná ocasní plocha byla vysoká 10 metrů. K dosažení tak vysoké rychlosti a stropu potřeboval XB-70A šest motorů General Electric YJ93.
Existovaly i nevýhody
Program XB-70 měl však problémy. Bylo zjištěno, že letoun by letěl příliš rovně a vodorovně na to, aby oklamal jakoukoli střelu země-vzduch. XB-70A měl být tlustým terčem. Sověti navíc během vývoje letounu zdokonalili svou protivzdušnou obranu. Dokonce i administrativa Johna F. Kennedyho věděla, že mezikontinentální balistické střely budou levnější a účinnější než XB-70A. Kvůli rozpočtovým škrtům a změně priorit Kennedy v roce 1961 odsunul letoun do stavu experimentálního.
Smrtelná nehoda zpečetila jeho osud
Jak uvádí server The Aviation Geek Club, tragédie zasáhla program v roce 1966. Druhá Valkyrie, známá jako XB-70A2, letěla 18 km severně od Barstow v Kalifornii, než se srazila se stíhačkou NASA F-104N Starfighter a dva lidé zahynuli.
F-104 explodoval během tří sekund. Jeho pilot Joe Walker zahynul. Pilot a druhý pilot Valkyrie však s mamutím bombardérem letěli dál a nevěděli, co je zasáhlo – slyšeli jen hlasitou ránu. Nebyli si jisti, kdo vydal nouzové volání. Nemysleli si, že by to mělo něco společného s jejich letadlem.
To vše se změnilo, když se XB-70 otřásl a převrátil se na záda a přešel do prudkého vychýlení kvůli tomu, že už neměl dostatečnou plochu svislého stabilizátoru, který by ho udržel rovně a vodorovně. V tu chvíli oba piloti věděli, že jejich letoun je odsouzen k záhubě.
Připravil půdu pro nadzvukový civilní let
Program XB-70A byl zrušen v roce 1969. Poskytl však letectvu a NASA důležité údaje o létání tak velkého letounu ve vysokých rychlostech a výškách. XB-70A byl tedy částečným úspěchem, protože poskytl předstupeň pro Concorde SST, který uskutečnil svůj první let v roce 1969. Tento letoun dokázal přeletět Atlantik za 3,5 hodiny. Mezitím byl XB-70A odeslán do Národního muzea amerického letectva v Daytonu ve státě Ohio.
Zdroj: nationalmuseum.af.mil, theaviationgeekclub.com, militaryfactory.com, redakce
Srdíčkem podpoříte tvorbu podobného obsahu.
Dejte nám vědět, diskuze běží pod článkem.