Proč je program modernizace polských tanků Leopard 2 velký neúspěch?
Rozsah neúspěchu jasně dokládá skutečnost, že přestavba polských Leopardů 2 je již šest let pozadu za původním harmonogramem.
Program modernizace polských tanků Leopard, který byl zahájen v roce 2012, měl skončit v roce 2020 a v roce 2021 měla armáda obdržet posledních 14 volitelných tanků Leopard 2A4, které budou modernizovány na standard Leopard 2PL. Podle současného plánu by se poslední modernizované tanky měly do armády dostat v roce 2027, kdy zpoždění dosáhne sedmi let.
Rozsah modernizace sice zlepšuje vlastnosti tanku, ale zdaleka ne dostatečně – ačkoli byla posílena ochrana věže, ochrana korby zůstala na stejné úrovni, což představuje standard z 80. let. To je o to nebezpečnější, že u Leopardů 2A4 je část munice umístěna v korbě, přímo vedle sedadla řidiče.
Jednou z překážek důkladného zesílení polských tanků byl konflikt mezi německými partnery Krauss Maffei Wegmann a Rheinmetall, kteří se přeli o práva na technickou dokumentaci a úpravy starých Leopardů.
Výsledkem je, že polští vojáci (navzdory uplynulému času a vynaloženým prostředkům) nedostávají nejlepší vybavení, které je schopen vyrobit průmysl, ale to nejlepší, co umožňuje spolupráce se zahraničním partnerem.
To má za následek, že v modernizovaných tancích místo moderních komunikačních prostředků najdeme například německé radiostanice SEM 80/90 z poloviny 80. let a kulomety MG3 nekompatibilní s jakoukoli jinou zbraní používanou v Polsku.
Hodnocení polsko-německé spolupráce
Stejně problematická je i otázka dodávek dílů – Polsko není součástí sítě Leoben, která sdružuje některé uživatele tanku Leopard 2. Jejím účelem je poskytování provozní podpory, výměna dokumentace a zkušeností s německými tanky. V důsledku toho je přístup k základním dílům omezen.
„Historie údržby a oprav Leopardů 2 v Polsku je námětem pro komedii a detektivku. Nikdo není bez viny: ministerstvo obrany, polský průmysl ani německý průmysl,“ poznamenává civilní analytik Jaroslaw Wolski.
Kritický je i Damian Ratka z webu Defence 24: „Pozitivní hodnocení programu Leopard 2PL je nepochopitelné. Program je třeba z průmyslového hlediska hodnotit jednoznačně negativně, protože vize a plány na počátku tohoto projektu nebyly ani v nejmenším realizovány“.
Spolupráce očima Němců
Zajímavou analýzu potenciální spolupráce představil německý spolek Reservistenverband, který je hlasem sdružení záložníků Bundeswehru. Vyzdvihla několik oblastí možné spolupráce a následně diskutovala o šancích na její uskutečnění.
Jako jednu z oblastí Reservistenverband uvádí obrněné zbraně, přičemž uznává, že příležitosti spojené s převzetím tanku Leopard 2 polskou armádou byly (z německého pohledu) promarněny, protože když Polsko potřebovalo modernější tanky, německý průmysl je nebyl schopen rychle dodat. Termíny dodávek se pohybují od roku 2031 (tanky pro Norsko) nebo dokonce 2037 (tanky pro Itálii).
Mezitím Polsko dva roky po objednání Abramsů již disponuje sadou 116 tanků starší verze M1A1 a čeká na první kusy nejnovějších modelů – tempo, které je pro Leopard 2 nereálné.
Reservistenverband rovněž zpochybňuje možnost spolupráce v oblasti protivzdušné obrany – navzdory změně postoje Polska k ESSI provozují Polsko a Německo zcela odlišné systémy (vyjma Patriotů) a nacházejí se v různých fázích budování svých schopností.
Zároveň německá služba poukazuje na přesunutí systému Patriot Bundeswehru do Polska jako na příklad úspěšné spolupráce, stejně jako (potenciálně) na otázku Nuclear Sharing, tedy skladování amerických jaderných zbraní.
Polsko-německou spolupráci v oblasti technické podpory Ukrajiny považuje Reservistenverband i přes četné potíže za úspěšnou. Úsilím obou spolupracujících zemí dochází k obnově ukrajinské techniky, včetně té německé.
Podle německé služby je oblastí, kde by potenciální spolupráce mohla přinést hmatatelné výhody oběma stranám, místo ponorek. Německo v této oblasti obnovuje své kapacity, zatímco Polsko je (kromě jednoho starého a vyčerpaného Orla) prakticky postrádá a program Orka má mnohaleté zpoždění.
Sdružení Reservistenverband proto požaduje, aby se Polsko zapojilo do německo-norské spolupráce v oblasti společné výstavby ponorek typu 212 CD. I v této oblasti má Polsko na výběr z mnoha nabídek, mimo jiné z Jižní Koreje.
