Logika Rusů: Mi-34 nahradí vrtulníky Mi-2 a Mi-8. Jejich výroba bude zahájena již podruhé

Ruská federace hodlá opět zahájit sériovou výrobu lehkého vrtulníku Mi-34, který má být vyráběn v Kazaňském vrtulníkovém závodě (KHZ).

Ačkoli se jedná o formálně civilní vrtulník, Rusové v tomto příběhu předvádějí poměrně zajímavou logiku nahrazování dovážených vrtulníků, kterou stojí za to rozebrat krok za krokem.

Pro začátek je zajímavé, že si Rusové pro zahájení výroby Mi-34 vybrali společnost KVZ, která již vyrábí několik typů vrtulníků. Uvedeným argumentem je, že tato společnost má vlastní konstrukční kancelář a má zkušenosti s rychlým zaváděním nových typů strojů.

Dalším zajímavým bodem je, jak samotné Rusko očekává, že se Mi-34 brzy začne vyrábět. Jakkoli to může znít podivně, svá očekávání opírají o jiné výpočty – říkají, že západní vrtulníky podobné třídy slouží v Rusku maximálně 5-7 let, mají dostatečnou životnost a jediný problém je v tom, že zde musí za pašované komponenty zaplatit 1,5-3krát více, než je tržní cena.

Dalším zajímavým paradoxem je, že ruská vláda si dala za úkol vyrobit domácí lehký vrtulník pro civilní letectví, ale jeho potenciální zákazníci jsou v současné době nejistí. A zde začíná být zcela nejasné, proč se Rusové rozhodli oprášit stroj, který vznikl v 80. letech minulého století.

Faktem je, že vývoj Mi-34 jako náhrady za Mi-2 a Mi-8 v rámci DOSAAF začal v roce 1980 a první let se uskutečnil v roce 1986. Sériová výroba byla poprvé zahájena v roce 1992, přičemž se plánoval prodej nejméně 400 kusů Mi-34 civilním uživatelům v Rusku a na export. Ve skutečnosti však bylo vyrobeno pouze 30 strojů tohoto typu, přičemž jediným exportním uživatelem byla Nigérie, protože po těchto vrtulnících nebyla poptávka.

Počátkem roku 2010 se Rusové pokusili projekt oživit a vytvořili dvě verze vrtulníku – Mi-34S1 a Mi-34S2. V roce 2012 však projekt Mi-34 začal opět zapadat prachem, protože Ruská federace se rozhodla, že pro ni bude výhodnější dovážet lehké vrtulníky, jako je například R44 Robinson.

Ruská federace vyrobila pro ruské vzdušné a kosmické síly Jak-152, který nemá sériový motor vlastní výroby, protože vrtulník byl navržen pro importovanou motorizovanou jednotku.

Zdroje článku:

• O události jsme se dozvěděli z webu:
  Defense Express
• Další zdroje:
  Wikipedia

Článek může obsahovat dodatečné informace od redakce.