NASA zakoupila dalších pět misí Crew Dragon, které udrží ISS v provozu až do roku 2030

Líbí se vám toto téma?
Srdíčkem podpoříte tvorbu podobného obsahu.
Máte na to vlastní názor?
Dejte nám vědět, diskuze běží pod článkem.

15. listopadu 2020 se NASA a SpaceX zapsaly do historie, když se z americké půdy odlepila kosmická loď s posádkou Crew Dragon Resilience a dopravila čtyři astronauty na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS).

Tato mise, označená jako Crew-1, byla vrcholným úspěchem programu komerčních posádek NASA (CCP) a poprvé od vyřazení raketoplánu Space Shuttle v roce 2011 fakticky obnovila schopnost vnitrostátních startů v USA. Od dubna byly nosné rakety a kosmické lodě společnosti SpaceX použity k uskutečnění první plně soukromé mise Axiom-1 a čtvrtého letu v rámci CCP (Crew-4).

Na základě tohoto úspěchu NASA nedávno podala oznámení o záměru (NOI) zakoupit dalších pět kosmických lodí Crew Dragon. Toto rozhodnutí je z velké části založeno na zpožděních, která utrpěla společnost Boeing (druhý komerční partner NASA v rámci CCP) a na vývoji její kosmické lodi CST-100 Starliner.

Možná nejvýznamnějším poznatkem z tohoto podání je však to, jak potvrzuje závazek NASA zajistit ISS až do roku 2030. Po nedávném odstoupení Rusů z programu ISS byla budoucnost stanice poněkud nejistá.

NOI byla podána 1. června 2022 ve 14:09 EDT (11:09 PDT) jménem Kennedyho vesmírného střediska NASA. Podle oznámení NASA nakoupí pět dalších dopravních systémů pro posádky v rámci smlouvy Commercial Crew Transportation Capabilities (CCtCap), kterou podepsala se společností SpaceX.

Uvádí se v něm, že účelem je, aby NASA mohla udržovat na palubě ISS střídající se posádky a nadále plnit své závazky vůči mezinárodním partnerům, což je v souladu s autorizačním zákonem NASA z roku 2015.

Rozhodnutí NASA prodloužit závazek k ISS do roku 2030 bylo oficiálně oznámeno v prosinci 2021. Osud ISS se však stal předmětem obav v únoru letošního roku poté, co Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu.

V reakci na to USA, EU a další partnerské země ISS uvalily na Rusko sankce a pozastavily spolupráci s jeho federální kosmickou agenturou Roskosmos. Dmitrij Rogozin, generální ředitel Roskosmosu reagoval hrozbou a prohlášením, že Rusko od programu ISS odstoupí, ačkoli se k tomuto kroku dosud nezavázalo.

Zdroj: phys.org

Líbil se vám článek?
Srdíčkem podpoříte tvorbu podobného obsahu.
Máte na to vlastní názor?
Dejte nám vědět, diskuze běží pod článkem.

Komentáře

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *