Fotosyntéza ve tmě: Vědci objevili život pod arktickým ledem
Vědci se již dlouho snaží zjistit, zda existuje život mimo Zemi, a pokud ano, za jakých podmínek se mu daří. Ukazuje se však, že na Zemi je stále co objevovat. O jednom z průlomových objevů v této oblasti informoval časopis Nature Communications. V něm vědci pojednávají o objevu pod arktickým ledem.
Hluboko v oceánech a mořích po celém světě panují takové podmínky, že v nich mnoho druhů nemůže existovat. To však neznamená, že i v těžko obyvatelných oblastech se nevyskytují žádné organismy. Vědci již opakovaně prokázali, že i v hloubkách několika kilometrů lze identifikovat tvory, kteří se těmto kritickým podmínkám přizpůsobili.
Život pod arktickým ledem
Podle studie, kterou se svým týmem vedla Clara J. M. Hoppeová z německého Alfred-Wegener-Institutu, se život může vyvíjet i hluboko pod arktickým ledem. „Fotosyntéza v Severním ledovém oceánu může probíhat při nižších hladinách osvětlení, než se dosud předpokládalo,“ uvádí se v ní.
Vědci se mimo jiné zabývali mikrořasami, které žijí pod sněhovou a ledovou pokrývkou Severního ledového oceánu. Prokázali, že život může pod ledovými příkrovy na severním pólu prosperovat i přes extrémně nízkou hladinu světla.
I když je slunce sotva nad obzorem a oblast, kde se zmíněné řasy nacházejí, je téměř úplně tmavá, rostliny stále provádějí fotosyntézu – a to i za extrémně nízkých světelných podmínek.
Odborníci vysvětlují, že fotosyntéza přeměňuje sluneční světlo na biologicky užitečnou energii a vytváří tak základ života na Zemi. Doposud se však mělo za to, že vzhledem k tomu, že množství světla pod ledem Severního ledového oceánu je hluboko pod kritickým minimem, fotosyntéza zde neprobíhá. Jak se však ukázalo – rostliny mohou hromadit biomasu, i když se množství světla blíží minimu.
Výzkum důležitý pro celou planetu
„Je velmi působivé, jak efektivně dokáží řasy využívat tak malé množství světla. Opět to ukazuje, jak dobře jsou organismy přizpůsobeny tomuto prostředí,“ uvedla Hoppeová. Poukazuje přitom na to, že sněhem pokrytá ledová pokrývka v Arktidě propouští pouze několik fotonů dopadajícího světla.
Vědci uvádějí, že pro studium tak minimálního množství světla během arktické zimy bylo nutné zmrazit speciální a pro tuto příležitost nově vyvinuté měřicí přístroje. Bylo obtížné zohlednit nepravidelnosti pod ledem způsobené změnami tloušťky ledu a sněhu, ale nakonec se podařilo s vysokou přesností určit, kolik fotonů se pod ledem objevuje.
Výzkum týmu Hoppeové je důležitý pro celou planetu, protože ukazuje, čeho je schopna celá Země – nejen v Arktidě. Vědci tak mohou tušit, že schopnost provádět fotosyntézu za velmi obtížných podmínek se vyvinula i u mnoha organismů v jiných oblastech.
Zdroje článku:
- O události jsme se dozvěděli z webu:
The Debrief - Další zdroje:
WP Tech - Studie a výzkumy:
Nature
Článek může obsahovat dodatečné informace od redakce.