Ruská raketa s jaderným pohonem: Burevestnik a jeho rizika pro Norsko
Norský úřad pro radiační a jadernou bezpečnost oznámil, že v blízkosti hranic s Ruskem byly zjištěny stopy cesia-137. Přestože úroveň radiace není škodlivá pro lidi ani přírodu, je zřejmé, že se nejedná o nic přirozeného. Jinými slovy, radioaktivní částice jsou v Rusku něčím emitovány.
Na dalekém severu Evropy jsou ruské lodě s jaderným pohonem, včetně ledoborců a ponorek, zcela jistě přítomny. Jenže ty prostě nevyzařují cesium bezdůvodně, pokud nejsou poškozené. Na druhou stranu, pokud by byl poškozen jaderný reaktor lodi, koncentrace radioaktivních částic v okolí by byla mnohem vyšší. Proto se nepředpokládá, že by to souviselo s loděmi.
Odborníci se přiklánějí k názoru, že radioaktivní částice se zde objevily v důsledku ruského vývoje nebo testování jaderných zbraní. Konkrétně v důsledku testů rakety 9M730 Burevestnik s jaderným pohonem.
Burevestnik může nést jadernou hlavici, ale při testech se ve skutečnosti nepoužívají reálné zbraně. Samotná střela je poháněna kompaktním jaderným reaktorem. Díky takto netradičnímu pohonnému mechanismu má Burevestnik neomezený dolet.
Testy Burevestniku již dříve způsobily problém s radiací. V roce 2019 Rosatom přiznal, že v souvislosti s testy byla zjištěna zvýšená radiace u města Severodvinsk v Archangelské oblasti. Předpokládá se, že Rusové vytahovali vrak Burevestniku z mořského dna a ten explodoval. Ať už se stalo cokoli, při této nehodě zahynulo 5 vědců.
Norway detected elevated Cesium-137 near the Russian border, higher than normal but posing no risk to humans or nature
— Euromaidan Press (@EuromaidanPress) September 19, 2024
Possible sources include nuclear reactors, forest fires, or weapons testing at Russian sites in the area.https://t.co/EFL3VtVZ04
Během slavnostního ceremoniálu na jejich počest Putin prohlásil, že vědci vyzkoušeli „bezkonkurenční zbraň“ a že práce budou pokračovat i přes tuto tragédii. Podle Iniciativy pro jadernou hrozbu, skupiny, jejímž cílem je snížit rizika jaderných, biologických a nových technologií, bylo od roku 2016 provedeno nejméně 13 testů Burevestniku, ale pouze dva z nich byly částečně úspěšné.
Burevestnik není balistická raketa. Je to raketa s jaderným pohonem schopná nést jadernou zbraň. Může letět nízko, manévrovat a zůstat ve vzduchu neomezeně dlouho (ostatně palivo mu nedojde). Rusové neprozrazují, jaký motor Burevestnik používá. Podle některých zdrojů Burevestnik pravděpodobně létá s použitím náporové turbíny.
Pokud je to pravda, pak tato raketa po celou dobu letu chrlí radioaktivní částice. Burevestnik je vypouštěn z přistavené plošiny pomocí raketového motoru. Burevestnik je před startem dlouhý 12 metrů a během letu (po odhození onoho raketového nosiče) měří 9 metrů.
Burevestnik není nadzvukový a létá poměrně nízko. Jeho sestřelení by však bylo velkým problémem, pokud by měl být zneškodněn nad obydlenými oblastmi. Spojené státy kdysi něco podobného vyvíjely, ale pak bylo rozhodnuto, že jde spíše o provokační zbraň, mnohem méně účinnou než skutečné mezikontinentální balistické rakety.
Mimochodem, Norové nezapomněli ani na zvýšenou úroveň radiace na severu země. Sověti na souostroví Nová země testovali jaderné zbraně až do roku 1990. Nyní, když zuří válka na Ukrajině, někteří ruští politici volají po obnovení těchto testů.
Zdroje článku:
- O události jsme se dozvěděli z webu:
Technology - Další zdroje:
Wikipedia - Zdroje ze sociálních sítí:
@Gerashchenko_en – X
Článek může obsahovat dodatečné informace od redakce.