Vnitřní svět bez zvuků: V jakém jazyce přemýšlí neslyšící lidé?
Neslyšící lidé, stejně jako ostatní, komunikují vnějšně i vnitřně různými způsoby. Není tedy jeden univerzální jazyk nebo forma myšlení, kterou by všichni neslyšící používali.
Charakter jejich myšlenek závisí na různých faktorech, včetně toho, v jakém věku přišli o sluch, nebo jestli mají vnitřní monolog. Například děti, které se narodily neslyšící, si často při přemýšlení představují znakovou řeč, kterou ovládají.
Lidé s těžkou ztrátou sluchu mohou své myšlenky vnímat pomocí obrazů, znakového jazyka nebo psaných slov. I když neslyšící lidé nemají zvukovou představu o mluvené řeči, jejich vnitřní svět není méně bohatý nebo popisný.
Neslyšící, kteří přišli o sluch později, mohou mít v mysli i vzpomínky na verbální komunikaci a jejich myšlení může zahrnovat obrazy, zvuky, nebo jejich kombinaci.
Role znakové řeči a vnitřního monologu v myšlení
Neslyšící lidé často přemýšlí v té formě znakové řeči, kterou ovládají, což znamená, že druh znakového jazyka se bude lišit podle toho, jakou verzi používají. Na světě existuje přibližně 300 různých znakových jazyků.
Zajímavé je, že studie prokázaly, že přemýšlení ve znakové řeči aktivuje stejné oblasti mozku jako vnitřní mluva u slyšících lidí. Například levá část mozkové kůry, která je zodpovědná za jazyk, se aktivuje u obou skupin stejně.
Někteří lidé, a to nejen neslyšící, nemají vnitřní monolog, což znamená, že jejich myšlenky nejsou doprovázeny žádnými slovy. Tento fenomén je známý i u slyšících a není jasné, jak častý je mezi neslyšícími.
Kromě toho existuje i aphantasie, což je neschopnost vytvářet si mentální obrazy. Jakým způsobem přemýšlí neslyšící lidé s aphantasií, zatím nebylo vědecky prozkoumáno.
Jazyk myšlenek se může lišit podle životní zkušenosti
Způsob, jakým neslyšící lidé přemýšlí, je ovlivněn jejich jazykovými dovednostmi a životními zkušenostmi. Ti, kteří se narodili neslyšící, si mohou představovat vizuální znaky, zatímco lidé, kteří ztratili sluch později, mohou mít vzpomínky na zvuky nebo mluvenou řeč.
Myšlení v obrázcích, znacích nebo slovech je stejně komplexní jako u slyšících lidí, ale probíhá v jiné formě. Výzkum této oblasti je stále omezený, ale už dnes je jasné, že mozek při myšlení ve znakové řeči používá podobné oblasti jako u vnitřní řeči.
Zdroje článku:
- O události jsme se dozvěděli z webu:
The Naked Scientists - Další zdroje:
Wikipedia
Článek může obsahovat dodatečné informace od redakce.