
Uzbekistán „opouští Rusko“: Sovětské stroje vystřídá čínská technika
Uzbekistán se rozhodl rozloučit se se starou výzbrojí ze Sovětského svazu. Místo další závislosti na Rusku se obrací jinam – k Číně.
Dlouho využívané stroje Su-27 a MiG-29 postupně přestávají vyhovovat. Údržba je složitá, náhradní díly obtížně dostupné a moderní standardy už dávno překonaly jejich možnosti. Modernizace je proto nevyhnutelná.
Na stole byla řada možností, včetně ruského Su-30SM nebo francouzského Rafale. Oba typy jsou výkonné, ale nákladné a komplikované na provoz. Čínská nabídka tak přitáhla pozornost právě díky své rovnováze mezi výkonem, cenou a dostupností.
Jednou z možných platforem je JF-17 Block III, víceúčelový letoun s nízkou pořizovací cenou a schopností plnit široké spektrum misí. Díky moderní avionice, radarům a výbavě pro elektronický boj zvládne i náročnější úkoly, a přitom zůstává provozně nenáročný.
Vedle něj stojí J-10C, pokročilejší stroj čtvrté generace s výbornou manévrovatelností a dosahem raket přes 200 kilometrů. Jde o univerzální stíhačku schopnou ničit vzdušné, námořní i pozemní cíle. Nabízí vyšší výkon za vyšší cenu, ale zůstává v rámci dostupného portfolia.
A pak je tu J-35 – stealth letoun nové generace. Nízká zjistitelnost, vnitřní výzbroj, pokročilá automatizace. Pokud by se Uzbekistán rozhodl právě pro něj, znamenalo by to nejen technologický skok, ale i silný signál o změně strategického směřování.
Uzbekistan Planning to Replace Soviet Su-27 and MiG-29 Fighters with Chinese Jets https://t.co/FF1G1U7tf2
— FireRooster (@roelbazuin) April 9, 2025
the Chinese #JF-17 Block III, #J-10C or possibly the #J-35 fifth generation fighter are being planned for procurement. pic.twitter.com/eHsCUaTBLt
Tato orientace na čínské technologie se netýká jen letounů. Uzbekistán už provozuje systémy protivzdušné obrany HQ-9B, FM-90 a KS-1C, které pokrývají celé výškové spektrum. V kombinaci s novými letouny vzniká propojený systém, který může fungovat nezávisle a podle vlastních pravidel.
Pozadí této změny je jasné – ruský obranný průmysl čelí sankcím, zpožděním a technickým omezením. Čína naopak nabízí komplexní balíček: stroje, výcvik, podporu i financování. To z ní dělá atraktivního partnera.
Uzbekistán sice nepatří mezi velké vojenské hráče – má zhruba padesát bojových letadel – ale musí chránit rozlehlé území a náročné hranice. Jednoduchá logistika, rychlá reakce a dostupný servis jsou důležitější než špičková čísla na papíře.
Z pohledu Číny jde zároveň o možnost, jak otestovat své technologie v novém prostředí. Pokud se tyto systémy osvědčí, mohou brzy zamířit i do dalších středoasijských států. A tím by se zásadně proměnila vojenská rovnováha v celém regionu.
Některé jazykové úpravy byly provedeny pomocí AI.