Apollo 10: Přistání bylo na dosah, ale mise skončila 14 km nad Měsícem

Líbí se vám toto téma?
Srdíčkem podpoříte tvorbu podobného obsahu.
Máte na to vlastní názor?
Dejte nám vědět, diskuze běží pod článkem.

18. května má v historii dobývání vesmíru své zvláštní místo. Právě v tento den, před 56 lety, odstartovala z Kennedyho vesmírného střediska mise Apollo 10. A nebyla to jen tak ledajaká výprava. Šlo o generálku. O poslední zkoušku před tím největším krokem, jaký kdy lidstvo podniklo – přistáním na Měsíci.

NASA chtěla mít jistotu, že všechno klapne. Nic se nesmělo pokazit. Proto vyslala posádku, aby si celý manévr nanečisto vyzkoušela. Možná vás napadne: proč už to tehdy nezkusili rovnou? Inu, plánovači mise vsadili na opatrnost. Cíl byl jasný – otestovat naprosto vše až do bodu, kdy by lunární modul při skutečné misi začal klesat k povrchu.

A tak se „Snoopy“ (tak posádka přezdívala lunárnímu modulu) vydal směrem dolů. Klesl až na 14,4 kilometru nad Měsícem. To je opravdu blízko. Pořídil klíčové snímky, mimo jiné i plánované přistávací oblasti Apolla 11 v Moři klidu, a vyzkoušel přistávací radar. Po čtyřech obězích se modul znovu spojil s velitelskou lodí „Charlie Brown“, kde na něj čekal třetí člen posádky.

Celá mise strávila na oběžné dráze Měsíce víc než 61 hodin. Osm z nich byli astronauti Stafford a Cernan odděleni od Johna Younga v hlavním modulu. Zvládli to.

Ačkoliv se během letu objevily i problémy, například vibrace při startu nebo krátká ztráta kontroly nad návratovou částí lunárního modulu, cíl mise byl splněn. Vše důležité fungovalo. Posádka odvedla skvělou práci, technika vydržela a scénář „co kdyby“ si NASA mohla odškrtnout. A ještě si připsali jeden rekord.

Při návratu k Zemi se kapsle řítila rychlostí téměř 40 tisíc kilometrů za hodinu. To není překlep. Téměř 40 tisíc. A právě tohle číslo dodnes drží první místo v tabulce nejvyšších rychlostí, jakou se kdy lidé vůči Zemi pohybovali.

A pak tu máme i něco úsměvného. Názvy modulů – „Charlie Brown“ a „Snoopy“ – nebyly náhodné. Postavičky z populárního komiksu Peanuts se staly maskoty celé mise. A jejich autor Charles Schulz dokonce vytvořil speciální kresby přímo pro NASA. Trocha humoru, i když šlo o vážné věci. I tohle dělalo Apollo 10 výjimečným.

Bez této mise by to nešlo. Kdybychom měli jmenovat jednu cestu, bez které by se Neil Armstrong a Buzz Aldrin nejspíš nikdy nedotkli měsíčního povrchu, byla by to právě tahle. Apollo 10 ukázalo, že jsme připraveni. A o dva měsíce později na to svět zíral s otevřenou pusou.

Líbil se vám článek?
Srdíčkem podpoříte tvorbu podobného obsahu.
Máte na to vlastní názor?
Dejte nám vědět, diskuze běží pod článkem.

Komentáře

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *