Loď může zmizet během vteřin: Quicksink je nová zbraň amerického letectva

Americké letectvo nedávno potichu otestovalo zbraň, která může výrazně zamíchat kartami v námořních operacích. Jmenuje se Quicksink a nově má i lehčí variantu. Možná to zní nenápadně, ale právě v tom je její síla. Méně váhy, více kusů na palubě, nižší cena. A přesto umí to, co dřív zvládly jen drahé protilodní střely.

Podle článku The War Zone ze 4. června 2025 se jedná o modernizovanou variantu klasické americké pumy GBU-38 JDAM, která byla upravena pro ničení pohyblivých námořních cílů. Letoun B-2 Spirit tuto 500librovou pumu nedávno shodil v rámci testu na floridském polygonu Gulf Test Range.

Zajímavé je, že stejný typ bombardéru byl už v roce 2003 schopen nést až 80 těchto bomb během jediného letu, jak připomíná starší zpráva amerického letectva ze dne 8. srpna téhož roku (USAF).

Nový Quicksink ale není jen o starých číslech a nosnosti. Zásadní změnou je chytré navádění. Puma využívá GPS a inerciální navigaci, ale zároveň je vybavena infračerveným senzorem, který se dokáže přepnout na sledování cíle v reálném čase. Cílem je zasáhnout trup lodi těsně pod čarou ponoru – tam, kde jsou plavidla nejzranitelnější.

Proč tolik pozornosti kvůli menší verzi?

Testovaná varianta přináší obrovskou výhodu v tzv. „magazine depth“, tedy v množství munice, kterou může letoun nést. Například F-15E Strike Eagle jich zvládne unést až 15, což je dramatický rozdíl oproti běžné dvojici raket Harpoon na F-16.

Výsledek? Víc šancí zasáhnout, větší tlak na protivníka a možnost zničit cíle pomocí levnější munice. Právě tato výhoda je jedním z hlavních důvodů, proč USAF sází na tuto technologii.

A co cena?

Podle oficiálního prohlášení výzkumné laboratoře amerického letectva (AFRL, 4. června 2025) stojí základní JDAM sada kolem 85 tisíc dolarů. Naváděcí infračervený modul přidává dalších 200 tisíc, ale cílem vývoje je snížit tuto cenu až na 50 tisíc.

Ve srovnání s moderními střelami typu LRASM, které vyjdou na 3 miliony dolarů, je to skutečně obrovský rozdíl. A to mluvíme o schopnosti zasáhnout pohyblivý cíl na moři – tedy o úloze, kde dříve panovaly jen drahé rakety.

Má to nějaký háček?

Ano – dolet. Běžná JDAM má zhruba 15 kilometrů, což znamená, že nosič se musí přiblížit k cíli. Existují rozšířené verze s křídly, tzv. JDAM-ER, které mohou dosáhnout až 45 kilometrů. Ale jak ukazuje Wikipedia, americké letectvo tuto variantu příliš nerozšířilo, přestože byla nasazena v jiných ozbrojených silách – například ukrajinské armádě.

Letouny bez stealth technologie, jako F-15 nebo F-16, tak musejí při útoku počítat s vyšším rizikem. I tak ale Quicksink představuje levný a efektivní prostředek pro zasažení méně chráněných cílů, například civilních lodí zapojených do logistiky nebo výsadkových plavidel.

Inspirace pro Ukrajinu?

Technologie Quicksinku nezůstává jen v USA. Podle AFRL už některé její prvky našly cestu do vývoje levných střel v rámci programu Extended Range Attack Munition (ERAM), určeného částečně i pro Ukrajinu.

A když vezmeme v úvahu, že Ukrajinci nedávno nasadili francouzské bomby AASM Hammer na modernizovaných Su-25, vidíme jasný trend: starší zbraně se modernizují a doplňují levnou, ale přesnou technologií. A ta má v moderním konfliktu své nezastupitelné místo.

Quicksink není superzbraň z akčních filmů. Ale je to přesně ten typ výbavy, který může v budoucích konfliktech rozhodovat. Levná, flexibilní, masově použitelná. A i když má své limity, je to důkaz toho, že chytrý přístup a inovace často znamenají víc než síla v dolarech nebo hmotnosti výbušnin. Zbraně, které mění pravidla hry, často přicházejí nenápadně. A Quicksink je toho důkazem.