Hypersonická střela ASN4G: Nová jaderná hrozba z Francie posiluje evropskou obranu

Zní to jako science fiction? Není. Londýn a Paříž se rozhodly, že své jaderné síly sladí tak, aby dokázaly společně čelit i těm nejextrémnějším hrozbám. Je to průlom. A taky jasný signál — Evropa už nechce čekat, až se Washington rozhodne, jestli ji bude dál chránit.

Britský premiér Keir Starmer to řekl bez příkras: „Nebezpečí přibývá.“ A francouzský prezident Macron přikývl. Výsledek? Dohoda, která mění pravidla. Jaderné zbraně obou států zůstávají sice nezávislé, ale nově je lze koordinovat. Znamená to jediné — kdo zaútočí na jednoho, riskuje odpověď obou.

Důvěra v Ameriku mizí. A s ní i trpělivost

Spojené státy bývaly zárukou evropské bezpečnosti, ale to už neplatí. Evropané jsou nervózní. A právem. Britové mají čtyři jaderné ponorky, Francouzi zase rychlé stíhačky Rafale se střelami ASMP-A. Dohromady? Více než 500 hlavic. Poprvé v historii o nich mluví jako o jednom, koordinovaném nástroji.

Británie obnovuje své letecké kapacity pomocí amerických bomb B61-12, Francie si mezitím buduje novou hypersonickou střelu ASN4G. Dva přístupy, jedna dohoda. A ta má i praktický rozměr. Součástí je i vývoj nových střel. Nejen těch jaderných, ale i přesných konvenčních. Toto není jen politika, je to strategie.

Co přesně budou Britové a Francouzi sdílet?

Ne, nikdo nepřestane hlídkovat v oceánu. Jaderné ponorky zůstanou na svém místě. Ale mohli by si navzájem krýt záda. Poskytnout letecký doprovod, vyměňovat si informace. A hlavně — plánovat společně. Mohli by budovat i nové typy zbraní. Třeba náhradu za Storm Shadow. Možná i s jadernou hlavicí. Zní to šíleně? Možná, ale dává to smysl.

Berlín se probouzí. A chce ochranu

Německo, které nemá vlastní jaderné zbraně, začíná být nervózní. Friedrich Merz volá po „jaderném sdílení“. A Francie mu možná vyjde vstříc. Zvažuje, že rozšíří svou přítomnost v Německu s Rafaly a se střelami. Čtvrtá jaderná základna je na stole.

Co to znamená? Že Evropa už nechce být závislá. A že jaderný deštník může mít nové barvy — modrou, bílou a červenou.

Moskva a Washington poslouchají. A přemýšlejí

Británie a Francie si tímto krokem získaly pozornost nejen v Evropě, ale i v Kremlu a v Bílém domě. „Kdo ohrozí naše klíčové zájmy, potká se s odpovědí obou národů,“ vzkázala britská vláda. A to už není symbolika, to je varování.

Francie tak poprvé v historii otevřeně plánuje jadernou koordinaci s jiným státem. A to může být teprve začátek. Co když se přidají další? Co když vznikne skutečná evropská jaderná doktrína?

Možná se rodí nová éra. Možná se Evropa konečně rozhodla bránit sama. A to by byl ten největší posun od konce studené války.