Brambory pocházejí z rajčat. Evoluční záhada odhalena po milionech let

Každý je zná. Pečené, smažené, vařené. Brambory jsou zkrátka všude. Jenže víte, odkud tato nejoblíbenější hlíznatá plodina vlastně pochází? Vědci si tu otázku kladli dlouho – a odpověď, kterou nyní objevili, je podivuhodná. Až nečekaně.

Nový výzkum publikovaný v časopise Cell přináší překvapivou odpověď. Překvapivou a zásadní. Moderní brambory totiž vznikly dávno předtím, než lidé začali stavět města, domestikovat zvířata nebo pěstovat první plodiny. Dávno před zemědělstvím.

Zhruba před osmi až devíti miliony let se v dnešní Jižní Americe zkřížily dvě dávné rostliny. Jedna připomínala rajče. Druhá patřila do vývojové linie Etuberosum. Ani jedna z nich nedokázala tvořit hlízy. Ani náznak.

Ale když se jejich geny spojily, stalo se něco výjimečného. Vznikla úplně nová skupina. Dostala jméno Petota. A právě ta položila základ tomu, co dnes známe jako bramboru. Z genetického hlediska to byla zvláštní kombinace. Riskantní, ale fungovala.

Tajemství ukryté v DNA

Tým vědců v čele se Sanwenem Huangem z Číny a Sandrou Knapp z Londýna analyzoval genom šesti druhů brambor a porovnal je s desítkami dalších rostlin z rodu Solanum. Výsledek? Skupina zvaná Petota, která díky genům SP6A a IT1 dokázala tvořit škrobnaté zásobníky – tedy to, co dnes nazýváme bramborami.

Když se k tomu přidalo zvedání pohoří And, chladné a suché klima a nové příležitosti k rozšíření, vývoj se dal do pohybu. Hlízy pomáhaly rostlinám přežít – a evoluce se rozhodla dát jim šanci.

Brambory jako genetická výhra

Evoluční biolog James Mallet říká, že hybridizace je často sázkou na nejistotu. Může vést k neplodnosti, slabosti, nefunkčním potomkům. Ale výjimečně – jako právě v případě brambor – přinese jedinečný výsledek. A tato kombinace se podle všeho opravdu povedla.

Dnešní brambory ale mají i problém. Pěstujeme je klonováním z hlíz, a to znamená, že kopírujeme i jejich chyby. Mutace se hromadí, rostliny jsou náchylnější k chorobám, a pokud přijde krize, může to dopadnout špatně. Vzpomeňme si na irský hladomor.

Brambory čeká přirozený restart

Huang proto navrhuje jiný přístup: vytvořit brambory, které půjdou pěstovat ze semen. Pomocí genů z rajčat – která jsou geneticky čistší – chce vyšlechtit novou generaci brambor bez zbytečných mutací. Pokud uspěje, mohli bychom se dočkat brambor, které budou nejen odolnější, ale i výnosnější.

A co z toho plyne? Že i tak obyčejná plodina, jako jsou brambory, má za sebou ohromující příběh. Příběh o genetické náhodě, vývoji, přežití i budoucnosti zemědělství. A že to, co dnes házíme do hrnce, je výsledkem milionů let evoluce a jednoho opravdu šťastného křížení.