Srdíčkem podpoříte tvorbu podobného obsahu.
Dejte nám vědět, diskuze běží pod článkem.
Někdy stačí jeden pohled zespodu a celý letoun vám přestane dávat smysl. Třeba C-17 Globemaster III – robustní americký transportér, který byste čekali dokonale symetrický. Jenže… není. Podívejte se pozorně pod trup. Vidíte ty dva výstupky? Ty slouží k ukrytí podvozku. A nejsou ani stejně dlouhé, ta pravá je znatelně delší. Není to však výrobní chyba, je to přesně tak, jak to konstruktéři zamýšleli. A věřte, že k tomu měli velmi dobrý důvod.
Zní to bláznivě, ale důvodem je zařízení jménem APU – pomocná pohonná jednotka. Ta se stará o to, aby letoun mohl fungovat i bez hlavních motorů. Startuje systémy, spouští rampu, dodává elektřinu, klimatizaci i odmrazování. V podstatě takový záložní mozek a srdce zároveň.
Původně měla APU své místo v zadní části trupu, přímo pod ocasem. Jenže při návrhu se udála jedna zásadní změna – místo původně plánovaných kompozitních křídel se letoun nakonec vyráběl s křídly ze slitiny hliníku a lithia. Ale proč?
Kompozit je sice moderní, ale v případě poškození – třeba od střepiny – se nedá jen tak opravit. Na rozdíl od slitiny, kterou zvládnete spravit i v polních podmínkách. Stačí pár plechů, nýty a letíte dál. Jenže změna materiálu změnila i rozložení hmotnosti. A APU musela jinam. Výsledkem je asymetrie, kterou jen tak někde neuvidíte.
Asymmetrical pic.twitter.com/apufkwp3mB
— 𝗦𝗥_𝗣𝗹𝗮𝗻𝗲𝘀𝗽𝗼𝘁𝘁𝗲𝗿 (@SR_Planespotter) August 30, 2025
Víc než jen podvozek
Kromě APU najdete v pravé části i zařízení zvané RAT – Ram Air Turbine. V nouzové situaci, kdy by letoun přišel o energii, se tato malá turbínka vyklopí do proudu vzduchu a zajistí minimální hydraulický tlak pro řízení. Jednoduše řečeno – i když vše selže, C-17 má ještě jednu šanci.
A to není všechno. Letoun je vybaven i obraceči tahu, které umí použít už během letu. Tzv. „reverse idle descent“ – extrémně rychlý sestup – se hodí třeba při bojovém přistání. Z výšky dolů během chvilky. Ideální, když se potřebujete vyhnout palbě ze země.
Ve světě letadel není výjimkou
C-17 rozhodně není jediný letoun s posunutými prvky. Pamatujete na A-10 Thunderbolt II? Ten má podvozek posunutý mimo osu kvůli obřímu 30mm kanónu. Britský Sea Vixen měl zase kabinu vlevo a radarového operátora napravo – doslova „zastrčeného“. A extrémní případ? Německý Blohm & Voss BV 141, jehož trup byl totálně vyosený. A přesto to létalo.
A pak je tu ARES od Scaled Composites – experimentální stroj, který měl zbraň napravo, nasávání nalevo a motor schovaný šikmo, aby nevtahoval spaliny z děla. Inženýrské šílenství? Spíš funkční genialita.
Nesymetrický, ale výjimečně schopný
Globemaster III není jen velký dopravák. Je to multifunkční nástroj, který zvládne přistát na krátké, provizorní dráze, přepravit obrněnec nebo humanitární tým a pak zase rychle zmizet. A že při tom trochu vybočuje z geometrických tabulek? Tak co. Jeho asymetrie není chyba, ale důsledek nutnosti.
Inženýrské rozhodnutí, které umožňuje provoz v těch nejnáročnějších podmínkách. APU na boku znamená soběstačnost. RAT znamená zálohu. Reversní tah za letu znamená taktické možnosti. Zvenku vypadá jako obr s boulí. Ale když víte, proč tam ta boule je, najednou to celé dává smysl. A co vy? Všimli byste si při pohledu zespodu, že tato mašina hraje podle vlastních pravidel?
Zdroje:
- Detailní rozbor asymetrie letounu C-17
The War Zone, 7. září 2025 - Trident: revoluční design, který selhal
Key.Aero, 1. dubna 2021 - Asymetrický německý letoun z 2. světové války
Wikipedia - Vizuální srovnání asymetrických letounů
X / @SR_Planespotter
Srdíčkem podpoříte tvorbu podobného obsahu.
Dejte nám vědět, diskuze běží pod článkem.


