MiG-29 v barvách, které Ukrajina nikdy nepoužívala. Kde se vlastně vzal?

Líbí se vám toto téma?
Srdíčkem podpoříte tvorbu podobného obsahu.
Máte na to vlastní názor?
Dejte nám vědět, diskuze běží pod článkem.

Na první pohled vypadají jako běžné stíhačky MiG-29. Jenže když se na ně podíváte pozorněji, něco nesedí. Nejde o tvar, výzbroj nebo výkony – problém je v barvách. Maskování těchto strojů je úplně jiné, než na jaké jsme u ukrajinského letectva zvyklí. Co to znamená? A jak se stalo, že se na ukrajinském nebi objevily letouny, které technicky vlastně ani Ukrajině nepatří?

Příběh vede až do Baku. Tři MiGy-29, které dnes létají za Ukrajinu, původně patřily právě Ázerbájdžánu. Nešlo ale o žádný přímý dar – tyto stroje byly na Ukrajině kvůli opravám. A pak přišla invaze. Rusko spustilo válku a návrat letadel zpátky jednoduše přestal být možný.

Co s nimi? Nechat je stát někde v hangáru pod plachtou? Nebo je raději poslat do vzduchu, když jde o přežití? Odpověď se ukázala být jasná: ukrajinské letectvo je zařadilo do služby.

Ukrajina jako servisní základna

Možná vás překvapí, že Ukrajina není jen uživatelem MiGů-29, ale i jejich špičkovým opravárenským centrem. Díky dědictví ze sovětské éry má zkušenosti, kapacity i odborníky. Spousta zemí bývalého východního bloku si sem posílá své stroje na údržbu nebo modernizaci. Ázerbájdžán nebyl výjimkou.

Ty tři letouny měly projít opravou a vrátit se domů. Jenže když došlo k invazi, veškerá logistika se zhroutila. A protože válka nenechává čas na sentimenty, začaly létat pod ukrajinským velením. Jeden z nich dokonce stále nosí původní ázerbájdžánské maskování – a díky tomu celý příběh vyplaval na povrch.

Co na to Baku?

Zajímavé je, že z Ázerbájdžánu zatím nezaznělo žádné oficiální slovo. Žádná žádost o vrácení, žádná stížnost. Ticho. Co to může znamenat? Možná prostě vyčkávají. Anebo je to nepsaný souhlas. Vztahy mezi Ukrajinou a Ázerbájdžánem jsou dlouhodobě přátelské, a přestože Baku vojenskou pomoc dosud oficiálně neposkytlo, toto by mohl být první tichý krok tím směrem.

Navíc – ruské rakety údajně zasáhly majetek ázerbájdžánských firem na Ukrajině. Taková událost by mohla změnit i dosud opatrný postoj Baku a přimět ho zaujmout jasnější postoj. A třeba i oficiálně „darovat“ tyto tři stroje.

Etika vs. realita

Otázka, jestli má Ukrajina právo tyto letouny používat, není jednoduchá. Z právního hlediska patří Ázerbájdžánu. Jenže z hlediska přežití? Každý funkční letoun může rozhodnout o úspěchu nebo neúspěchu operace. A na válce je nejhorší právě to, že ne vždy máte čas řešit, co je „správně“.

Z hlediska diplomacie se může situace vyřešit i zpětně. Po válce může Ukrajina stroje vrátit, zaplatit, nebo je přijmout jako oficiální dar – pokud se na tom obě strany dohodnou.

Tento příběh je krásnou ukázkou toho, jak válka funguje nejen na frontě, ale i v zákulisí. Nejde jen o tanky, drony a útoky. Jde i o mezistátní vztahy, tichá rozhodnutí a neviditelné dohody. Tři stíhačky s cizím maskováním nejsou jen zajímavostí – jsou důkazem, že v krizi často vítězí praktičnost nad protokolem. A možná i připomínkou, že i malý detail – jako neobvyklé zbarvení trupu – může vyprávět celý příběh.

Zdroje:

  • MiGy-29 s ázerbájdžánským maskováním v ukrajinském letectvu
    Technology.org, 15. září 2025
  • Ukrajina nasazuje bývalé ázerbájdžánské stíhačky MiG-29
    The War Zone, 4. září 2025
  • Fotodokumentace letounu v neobvyklém zbarvení
    X (Maks_NAFO_FELLA), 3. září 2025
Líbil se vám článek?
Srdíčkem podpoříte tvorbu podobného obsahu.
Máte na to vlastní názor?
Dejte nám vědět, diskuze běží pod článkem.

Komentáře

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *