USA testují zbraně s umělou inteligencí. Ukrajina je jejich „laboratoř“

Když americký ministr obrany Pete Hegseth představil plán na obnovení americké dominance v oblasti dronů, znělo to odhodlaně. Ambiciózně. Možná až trochu jako další strategický dokument, který skončí v šuplíku. Jenže ironie celé situace je v tom, že to, co Hegseth hledá, už dávno existuje. A to ne někde v tajných laboratořích. Ale na polích, v lesích a ruinách měst – na ukrajinské frontě.

Zatímco ve Washingtonu analytici debatují, jak celý ten dronový stroj rozhýbat, Ukrajinci to prostě dělají. Bez zbytečných řečí. Potřebují nový typ dronu? Zítra ho mají. Nepřítel změnil taktiku? Reakce přijde během dnů, ne měsíců. Žádné složité schvalování, žádné čekání na podpisy shora. Jen tvrdá zkušenost, kde chyba znamená ztrátu lidí.

Amerika vymýšlí strategii, Ukrajina ji testuje. Ve skutečném boji. Na místě, kde žádná chyba nezůstane bez následků. A právě tam vzniká recept, který by mohl změnit způsob, jakým se na drony ve válce vůbec díváme.

Takže ano – Spojené státy mají zdroje, mají průmysl, mají technologické giganty. Ale tu nejcennější ingredienci mají jinde: schopnost učit se rychle a přímo v akci. A přesně to dnes Ukrajina nabízí. Ne jako teoretický model, ale jako hotový systém, který každý den prochází tím nejtvrdším testem. Válkou.

Plán z Washingtonu, realita z Donbasu

Desátého července 2025 zveřejnil Hegseth memorandum s výmluvným názvem „Uvolnění dominance amerických vojenských dronů“. V něm stanovil tři základní kroky: podporu domácí produkce, technologický skok a výcvik pro nový typ války – dron proti dronu. Jenže papírové plány jsou jedna věc. Praktická zkušenost druhá. A tu má Ukrajina z první ruky.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedlouho poté potvrdil, že jedná s Donaldem Trumpem o velké dohodě ohledně spolupráce v oblasti UAV. Možná až za 30 miliard dolarů. Proč? Protože zatímco Západ o dronech mluví, Ukrajina je denně nasazuje. Zkušenosti z fronty dokonce natolik zaujaly Evropskou unii, že plánuje zahrnout testování na Ukrajině do svých obranných programů. Kdo by chtěl vyvíjet zbraně v laboratoři, když má k dispozici realitu?

Válka je drsný učitel. A Ukrajina se naučila, že dron, který dnes funguje, může být zítra zastaralý. Velitelé mají přístup k databázi schválených UAV a sami si vybírají, co jim vyhovuje. Zároveň domácí výrobci reagují extrémně rychle. Nejen kvůli boji, ale i kvůli snaze zbavit se čínských komponent. Nejde jen o bezpečnost, ale i o prostou logistiku – fronta nečeká.

TB-2 jako lekce pro všechny

Všichni si pamatujeme turecký Bayraktar TB-2. Zpočátku hrdina, dnes prakticky zmizel z radarů. Výrobce prostě nestihl držet krok s vývojem války. Toto je přesně ten scénář, kterému se USA chtějí vyhnout. Firma Swift Beat už to pochopila. Na Ukrajině testuje nové modely, včetně těch, které likvidují jiné drony. Jsou plně autonomní, řídí je umělá inteligence – a hlavně jich má být stovky tisíc.

Amerika má zkušenosti s obřím špionážním UAV – třeba RQ-4 Global Hawk, který sleduje bojiště z 60 000 stop. Jenže tyto „oči z nebe“ nestačí, když se válka mění každou hodinu. Menší a levnější systémy jako Switchblade 600 se ukazují jako užitečnější – ale jinak, než bylo původně zamýšleno. Ukrajinci je nasazují proti důležitým cílům, ne proti tankům. A výrobci reagují – vylepšují software, ladí ovládání a chtějí školit vojáky přímo na místě, ne na druhém konci světa.

Lekce z Ukrajiny, kterou USA nemohou ignorovat

Ukrajinský přístup je jednoduchý: zkoušej, přizpůsobuj, znovu zkoušej. Bez byrokracie, bez čekání. Rychlé prototypování, decentralizace a ochota učit se z každé chyby – to je něco, co Spojeným státům stále chybí. A co kdyby se spojila americká výrobní síla s ukrajinskou válečnou zkušeností? To už není jen spolupráce. To je revoluce.