182 tisíc střepin: Co se stane, když střela exploduje deset metrů nad vámi?

Představte si skupinu ruských vojáků, jak se tiše přesouvají na motorkách lesním pásem v Doněcké oblasti. Jde o lehkou útočnou jednotku, připravenou udeřit. Jenže Ukrajinci je mají na očích. A když přijde čas, nerozmýšlejí se dlouho. Neposílají tanky, nespoléhají na těžké kulomety. Místo toho do akce jde něco mnohem chytřejšího — naváděná raketa GMLRS, vystřelená z HIMARSu nebo M270. Jedna rána a je po boji.

Videozáznam ukazuje, jak raketa zasahuje cíl ukrytý mezi stromy. Jeden výbuch, žádná šance na únik. Vojáci zřejmě neměli žádné obrněné vozidlo, jen motorky a minimum krytí. V takové situaci rozhoduje každá vteřina — a ukrajinská reakce byla extrémně rychlá i efektivní.

Co je vlastně GMLRS zač?

Řízená střela GMLRS (Guided Multiple Launch Rocket System) patří mezi to nejpřesnější, co má Ukrajina k dispozici díky západní podpoře. Jde o raketu ráže 227 mm, která může letět až 80 kilometrů a trefit cíl s odchylkou jen pár metrů. A právě to se stalo — motorkáři se stali cílem, a zásah byl takřka chirurgický.

Verze M30A1 nebo M30A2, kterou Ukrajinci podle všeho použili, je vybavena tzv. alternativní hlavicí (Alternative Warhead). Žádné kazetové miny, žádné nebezpečné zbytky, které by mohly ohrozit civilisty později. Místo toho přichází výbuch ve vzduchu, zhruba 10 metrů nad cílem, a v tu chvíli začne peklo.

182 tisíc střepin, které nenechají nikoho naživu

Tato hlavice obsahuje přes 182 000 wolframových fragmentů. V momentě exploze se rozletí obrovskou rychlostí a zasáhnou vše v okolí. Je to jako obří brokovnice, jen mnohem ničivější. Žádný běžný balistický štít ani přilba nemá šanci. Pokud tedy někdo není zavřený v obrněném transportéru nebo hluboko v zákopu, nemá prakticky žádnou šanci přežít.

Právě proto se tento typ munice skvěle hodí na likvidaci „měkkých“ cílů — tedy živé síly mimo obrněná vozidla. A motocyklová jednotka? Ideální terč.

Jak raketa ví, kam letět?

GMLRS využívá dvojí navigaci — GPS a INS (inertní navigace). Díky tomu je mimořádně přesná. Ale jak už to ve válce bývá, nic není stoprocentní. Rusko nasazuje silné rušičky, které mohou GPS signál vyřadit. V takovém případě raketa spoléhá na inerciální systém, který je ale o něco méně přesný, zvlášť na delší vzdálenosti.

A co s tím Ukrajinci dělají? Odpálí raději víc raket najednou. Pokud jedna mine, druhá zasáhne. V případě útoku na motocyklovou jednotku se tato taktika opět osvědčila. Jediná rána stačila k tomu, aby zmizel celý cíl.

Proč vůbec Rusové používají motorky ve válce?

Možná vás napadne, proč by armáda v moderním konfliktu vůbec používala motorky. Není to trochu retro? V jistém smyslu ano. Ale motorky jsou levné, rychlé a skvěle se hodí pro rychlé přesuny malých jednotek, zvlášť v těžkém terénu. Umí projet tam, kam se tank nedostane. A když je potřeba překvapit protivníka nebo rychle změnit pozici, mohou být užitečné.

Jenže motorka není tank. Nemá žádnou ochranu. Když přiletí raketa a začne pršet střepiny z výšky, motorkář je naprosto bezbranný. Přesně to se teď stalo — a výsledek byl fatální.

Méně kontroverzní, ale stejně smrtící

Možná jste zaslechli, že hlavice M30A1/A2 jsou „humanitárnější“. Zní to zvláštně, že? Ale smysl to má. Nejde o to, že by byly mírnější — účinek je extrémní. Rozdíl je v tom, že po výbuchu nezůstávají na místě nevybuchlé kazetové bomby, které by mohly zabít civilisty ještě dlouho po skončení bojů. Z tohoto hlediska jde o krok vpřed. Útok je cílený, efektivní a s menším rizikem pro okolí. Ale na místě dopadu není co řešit — tam nezůstane nic.

Ukrajinci tím znovu potvrdili, že v téhle válce nehrají jen na počet zbraní, ale hlavně na to, jak je dokážou chytře využít. Když se spojí dobré zpravodajské informace, rychlé rozhodování a přesná moderní technika, může se i zdánlivě malý taktický úder proměnit v klíčový moment celé bitvy. A tato akce je toho perfektním příkladem. Jediná raketa, jeden přesný zásah — a nepřátelská jednotka je během pár vteřin pryč z mapy.