Neviditelný, ale drahý: F-35 přestává být pro Kanadu jedinou volbou

F-35 Lightning II měla být klíčem k modernizaci kanadského letectva. Výkonná, neviditelná, špičková. Jenže tři roky po objednávce se začíná ukazovat, že tato stíhačka má i svou odvrácenou stranu. Cena narostla skoro o 10 miliard, dodávky se odkládají, a v Ottawě sílí pochybnosti, jestli se vůbec vyplatí zůstat ve hře.

Vládní představitelé mluví o alternativách nahlas. Gripen? Něco levnějšího? Něco, co skutečně dorazí včas? Z původního nadšení se stává politická i strategická nejistota. A F-35, kdysi vlajková loď technologické dominance, začíná být v Kanadě symbolem otázky, na kterou zatím nikdo nezná přesnou odpověď.

Americe se to přestává líbit. Pokud Kanada vycouvá z dohody o F-35, nebude to jen obchodní rozchod. Podle amerického velvyslance by tím mohla ohrozit i samotný NORAD – klíčový systém společné obrany Severní Ameriky.

Funguje to jednoduše: stejné letouny, stejné systémy, společná reakce. Jakmile by si však každá strana létala podle svého, začnou se zadrhávat i dobře promazané mechanismy spolupráce. A to si nechce dovolit ani Ottawa, ani Washington.

Švédský Gripen může být řešením

Pokud se Kanada skutečně rozhodne dát F-35 sbohem, na stole už leží alternativní plán. Tím nejslibnějším náhradníkem se jeví švédský Saab JAS 39 Gripen. Ten sice není tak špičkově vybavený jako americká stíhačka páté generace, ale má jednu zásadní výhodu: dává smysl. Gripen? Ten by mohl být přesně to, co Kanada potřebuje. Je lehčí než F-35, výrazně levnější a co je dnes možná nejdůležitější – mnohem jednodušší na provoz a údržbu. A to není detail.

Švédové ho totiž navrhli s ohledem na realitu menších armád – tedy takových, které nemají neomezený rozpočet ani supermoderní základny za miliardy. Tento stroj zvládne fungovat i v náročných klimatických podmínkách, klidně i z provizorních letišť. A co víc – pokud by se Ottawa rozhodla pro jeho nákup, mohla by mít hotovo raz dva. Žádné čekání dlouhé roky, žádná přemrštěná logistika. Nasazení do ostrého provozu by mohlo být otázkou měsíců, ne let.

Zkrátka – Gripen nemusí být superstar, ale rozhodně umí nabídnout to, co Kanada aktuálně potřebuje: funkčnost, rychlost a rozumnou cenu. Pro zemi, která potřebuje rychle nahradit zastaralé stroje, je to rozhodně lákavá možnost. Není to možná „nejlepší letadlo na světě“, ale v očích mnoha expertů by to mohla být právě ta rozumná cesta, kterou by si Kanada mohla vybrat.

Otázkou zůstává: půjde v tomto případě spíš o pragmatismus, nebo o politickou věrnost? Je levnější, jednodušší na údržbu a dostupný v kratším čase. Navíc už se osvědčil v mnoha zemích. Švédové ho vyvíjeli s ohledem na efektivní provoz v malých armádách. A přesně to by mohlo Kanadě vyhovovat. Otázka ale zní: bude to stačit?

Rozhodne strategie, nebo politika?

Tato situace ale není jen o letounech a číslech. Jde o vztahy. Kanada a USA mají hluboké bezpečnostní vazby. Sdílejí informace, obranné systémy, technologii. A nákup F-35 byl vnímaný i jako gesto důvěry. Kdyby Ottawa přešla na Gripeny, mohla by tím vyslat signál, že si vybírá cestu efektivity před loajalitou. Ekonomicky to možná dává smysl. Ale diplomaticky? Tam je to mnohem složitější.

Zatím není rozhodnuto. Ale jasné je jedno – Kanada se ocitla ve velmi nepříjemné pozici. Musí si vybrat mezi drahou, ale politicky bezpečnou variantou, a levnější, rychlejší, ale strategicky riskantní cestou. Bude to F-35? Nebo Gripen? Anebo snad úplně jiný směr?
Jisté je jen to, že když jde o stíhačky, nikdy to není jen o křídlech a motorech.