Ukrajina sestřeluje Šáhidy novou zbraní od Thales. Drony nemají šanci uniknout

Líbí se vám toto téma?
Srdíčkem podpoříte tvorbu podobného obsahu.
Máte na to vlastní názor?
Dejte nám vědět, diskuze běží pod článkem.

Na moderním bojišti často nerozhodují těžké tanky ani mohutné raketové systémy, ale detaily. Někdy stačí milimetr. V tomto případě rozhoduje něco, co byste možná nečekali – 70 milimetrů. Přesně taková je průměrná ráže rakety od francouzské firmy Thales. Na papíře to možná nezní nijak ohromně, ale v praxi se z ní stává zásadní hráč v ukrajinské obraně proti ruským dronům. A že jich není málo.

Tyto bezpilotní stroje se množí jako houby po dešti – jsou rychlejší, chytřejší, létají dál a často útočí ve vlnách. Přesně proto je potřeba něco, co je zvládne zastavit dřív, než napáchají škody.

Na první pohled byste možná kolem této rakety prošli bez povšimnutí. Není obří, nemá křiklavé tvary ani futuristický design. Ale právě v její nenápadnosti se skrývá síla. Tato malá střela dokáže zničit nejen jeden dron, ale klidně i několik najednou – a to díky chytrému řešení, které kombinuje přesné navádění a účinnou rozptýlenou explozi.

Co to znamená v praxi? Jedna raketa, jeden výbuch, a ve vzduchu rázem nezůstane nic, co tam nemá být. Zní to dobře? Není divu, že o tuto zbraň začínají mít zájem nejen Ukrajinci, ale i armády napříč Evropou. V čem je tedy kouzlo tohoto systému? A proč právě teď vidíme takový boom zájmu o relativně jednoduchou, ale extrémně efektivní technologii?

Bez laseru, ale přesně

Raketa ráže 70 mm s hlavicí FZ123 není jen obyčejná výbušnina. Uvnitř nese přibližně 1 kg výbušniny a tisíce ocelových kuliček, které se při výbuchu rozletí do všech stran. Vznikne tak doslova smrtící oblak – ideální proti malým, rychlým cílům, které létají blízko sebe. Výhoda? Nemusíte se trefit přesně. Stačí se dostat dost blízko. A pokud je dronů víc, máte šanci zlikvidovat je najednou.

Raketu navádí laser. Operátor musí cíl „osvěcovat“ až do chvíle dopadu – ale ani když se paprsek přeruší, není vše ztraceno. Raketa si pamatuje poslední známou pozici cíle a pokračuje v letu. Až po pěti sekundách přejde do volného pádu. Proti cílům, které se moc nepohybují – jako jsou drony – to stačí. Zní to složitě? Možná. Ale v praxi to znamená, že i když počasí nehraje do karet, raketa si často poradí.

Ze vzduchu i ze země

Tyto rakety už v bojových podmínkách zasahují ruské drony nad ukrajinským územím. Nosí ji například upravené vrtulníky Mi-8, vybavené NATO odpalovacími zařízeními. Ať už je cíl zaměřován přímo z paluby, nebo jiným strojem v rámci tzv. „buddy lasingu“, výsledek je stejný – drony mizí ze vzduchu.

Ale tím to nekončí. Rakety se odpalují i ze země – konkrétně z amerických Humvee vybavených systémem VAMPIRE. Ten používá čtyřhlavňový odpalovač, optickou věž a řídicí systém. Díky tomu se dá rychle nasadit, přemístit a znovu připravit k boji. Přesně to, co v proměnlivém konfliktu potřebujete.

Levnější než Sidewinder

Jedna věc je, co všechno tato raketa umí – a druhá, kolik za to všechno zaplatíte. A právě tady přichází dobrá zpráva. Když si vezmeme, že jedna střela typu AIM-9X Sidewinder stojí přes 400 tisíc dolarů, tedy víc než 8,4 milionu korun, je to docela rozdíl.

Naproti tomu systém jako APKWS II, který verze od Thales částečně připomíná, vyjde na mnohem přijatelnější částku. Pohybuje se někde mezi 15 a 20 tisíci dolary, což je zhruba 315 až 421 tisíc korun.

A právě v této cenové relaci se pohybuje i novinka od Thales. Ano, stále je to víc než drony, které sama Ukrajina používá proti Rusku, ale rozdíl je ve schopnostech. Tady nejde o jeden výbuch – ale o šanci zničit hned několik cílů jednou ranou.

Rostoucí strach z dronů

Ruské drony už pronikly do vzdušného prostoru Polska, některé dokonce musela sestřelovat nizozemská letadla. A podobné incidenty se objevily i v Dánsku a Norsku. Evropské státy proto začínají řešit protivzdušnou obranu mnohem intenzivněji než dřív. Zástupce Thalesu Alain Quevrin říká, že „všechny evropské země teď pokládají otázky.“ Jinými slovy: zájem roste. Rychle.

A co Spojené státy? Ty už podobnou technologii testují a používají – konkrétně verzi APKWS II, která se osvědčila při sestřelování hútíjských dronů nad Rudým mořem. V plánu je i upgrade – přidání infračerveného senzoru, který umožní režim „vystřel a zapomeň“. Otázka tedy zní: není teď nejlepší chvíle začít brát malé, ale přesné rakety vážně?

Zdroje:

Líbil se vám článek?
Srdíčkem podpoříte tvorbu podobného obsahu.
Máte na to vlastní názor?
Dejte nám vědět, diskuze běží pod článkem.

Komentáře

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *