Důvěra v drony DJI slábne. Měli by se běžní uživatelé obávat?

DJI. Značka, kterou zná každý, kdo někdy držel v ruce dron. Špičkový design, parádní stabilizace, dechberoucí záběry z výšky. Jenže pod povrchem to není jen o technologiích pro filmaře nebo nadšence do FPV létání. V posledních letech se kolem firmy točí úplně jiný příběh — a ten má mnohem temnější pozadí.

V sázce už dávno nejsou jen drony jako hračky. Tady jde o to, kdo drží otěže nad technologiemi, které se dají využít nejen v civilu, ale i na bojišti. A DJI se ocitla přesně v tomhle napjatém prostoru. Technologický lídr, ale zároveň firma, která musí vysvětlovat, komu doopravdy slouží její systémy.

A právě tady se začíná bortit iluze o DJI jako čistě civilní značce. Podle soudu firma čerpá podporu z čínského státního programu NETC. To by samo o sobě možná nebyla taková senzace — kdyby tento program neměl těsné vazby na tamní obranný sektor. Jinými slovy, pokud jste jeho součástí, hrajete víc než jen na technologické struny. Dostáváte se na pole, kde se vývoj může snadno přelít z laboratoře rovnou na vojenské plány.

A právě to se podle všeho už děje. Drony DJI se totiž už několikrát objevily na frontě. Ne jako rekreační létající kamera, ale jako upravené stroje schopné nést výbušný náklad. Firma samozřejmě tvrdí, že nic takového nepodporuje a že její pravidla vojenské využití výslovně zakazují. Jenže ve chvíli, kdy jsou tyto stroje jednou venku, nikdo přesně neohlídá, jak s nimi kdo naloží. A právě tato ztráta kontroly znepokojuje mnohem víc než samotný hardware.

Konec iluzí o DJI

Pokud se podíváme na historii, není to první střet DJI s americkými úřady. Už v roce 2017 přestala americká armáda jejich drony používat kvůli obavám z bezpečnosti. Firma tehdy zavedla několik bezpečnostních funkcí, ale podezření tím úplně nerozptýlila. Následovalo varování od ministerstva vnitřní bezpečnosti, pozastavení provozu u ministerstva vnitra, zařazení na blacklist kvůli lidským právům a nakonec i zákaz investic ze strany ministerstva financí.

DJI byla čím dál víc zatlačována do kouta. A když Pentagon v roce 2022 oficiálně označil firmu za vojenského hráče, DJI se rozhodla bránit soudní cestou. Jak to dopadlo? Soud návrh zamítl. Důkazy byly podle něj dostatečné.

Co se mění pro uživatele?

Možná si říkáte — a co já s tím, když si chci jen občas zaletět nad lesem? Pro běžného zákazníka se na první pohled nic zásadního nemění. DJI může své drony dál prodávat.
Jenže tam, kde se to bude lámat, jsou vládní zakázky, bezpečnostní složky a instituce napojené na státní peníze.

Ty si teď budou muset velmi dobře rozmyslet, zda je použití DJI vůbec možné. Zákon NDAA totiž nařizuje, aby do konce roku 2025 všechny agentury posoudily rizika plynoucí z využívání čínské techniky. DJI tak může přijít o klíčový segment trhu — nejen ve Spojených státech, ale i v dalších zemích, které americký přístup kopírují.

Důvěra je dnes to nejcennější

DJI není žádný malý hráč. Je to firma, která udává tempo v oblasti civilních dronů. A právě proto je každé obvinění tak závažné. V době, kdy se z dronů stávají nejen nástroje zábavy, ale i nástroje sledování, zpravodajství nebo útoku, je důvěra to nejcennější.

A otázka, kterou si teď kladou bezpečnostní experti po celém světě, zní: Můžeme si dovolit, aby tolik dronů mělo technické zázemí ve státě, který je naším geopolitickým soupeřem? DJI tvrdí, že se snaží být neutrální, že nic nesdílí, nic nezneužívá. Ale už dávno nestačí jen tvrdit. V digitální době rozhodují důkazy. A ty zatím mluví proti ní.