Čína kopíruje ukrajinské řešení: Tank Type 100 se mění v dělostřeleckou platformu

Možná to zní jako paradox. Tank – symbol průlomu, síly a pohybu – se už dávno neřítí vpřed s burácejícím motorem. Místo toho často stojí schovaný za stromy, zeminou nebo ruinami a pálí… jako houfnice. Na Ukrajině to funguje. A Čína teď, podle všeho, přemýšlí: proč bychom to nedělali taky?

Podle čínské armády se připravuje nový tank Type 100, který má být schopen vést nepřímou palbu jako dělostřelecký systém. Velitel jedné z brigád měl potvrdit, že tanky budou využívat moderní senzory, radary a komunikační vybavení právě pro tyto účely. Je to propagandistický výkřik? Může být. Ale zároveň to zapadá do trendu, který vidíme na frontách už delší dobu – a Čína ten vývoj pečlivě sleduje.

Inspirace z Ukrajiny

Když se člověk podívá na záběry z Donbasu, najde tam něco, co by ještě před pár lety nedávalo smysl. Tanky, které nestojí vepředu. Nestřílejí přímo, ale z dálky – někdy i několik kilometrů – podle dat z dronů. Drony se totiž staly očima a ušima celé armády. Nejenže najdou cíl, ale rovnou dají tankistům souřadnice a pomohou upravit míření.

Výsledek? Přesná rána ze skryté pozice, bez rizika, že tank dostane zásah od raketometu nebo FPV dronu. Ukrajina znovu mění, co dřív platilo za samozřejmost. Tank už není jen „předvoj“. Je to multifunkční nástroj, který jde použít jako dělo.

Evropa už přemýšlí podobně

Nejde jen o Ukrajinu a Čínu. I evropské firmy začínají měnit přístup. Italský obranný koncern Leonardo představil nový 120mm kanón, který má dostřel až 30 km – to je hodnota, kterou dříve zvládly jen těžké houfnice. A nová munice je přesná, naváděná.

Tanky tak mohou plnit roli, o které se jim před dvaceti lety ani nesnilo. Podobný projekt rozvíjí i MBDA, který zkouší koncept řízených střel odpálených z tankového podvozku. Proč? Protože tank, který může být zároveň dělostřeleckou baterií, je zkrátka výhodný.

Starý nápad, nový kontext

Málokdo ale ví, ale už Sovětský svaz v 80. letech zkoušel, jestli by tanky nemohly střílet jako houfnice. Vznikly speciální tabulky, výpočty a metodiky. Tehdy ale šlo o okrajový experiment. Západní armády si vystačily s klasickým dělením: tank vpředu, houfnice vzadu. Jenže moderní války, především ta ukrajinská, ukazují, že tato logika už nestačí. Pokud je tank v první linii snadno zničitelný, je lepší ho použít jinak.

Možná si říkáte: ale vždyť tank není stavěný na dělostřeleckou palbu. A máte pravdu. Má omezený zdvih děla, zaměřovače jsou primárně určené na přímou střelbu, a jeho stabilita při výstřelu není zrovna ideální. Jenže na frontě rozhoduje schopnost přizpůsobit se. A když máte dron, GPS, balistický počítač a dostatek munice, dá se tank použít i jinak. Ne dokonale. Ale efektivně. Ukrajinci to dělají běžně – a velmi úspěšně.

Ukrajina improvizuje, Čína plánuje

A tady přichází Čína. Zatímco na Ukrajině se adaptace rodí v praxi, v improvizaci, v krizových podmínkách, Čína to chce zavést „shora“ – jako oficiální vojenskou taktiku. Tanky jako Type 100 mají být od počátku připravené na palbu ze zálohy. S plnou podporou výpočetní techniky, senzorů a snad i dronů. Bude to fungovat? To nikdo neví. Ale Čína to zkouší. A minimálně tím ukazuje, že sleduje, co se děje na Ukrajině – a že se umí učit z války, kterou sama nevede.

Tanky, jak je známe, se mění. Už nejsou jen těžkou pěstí. Jsou to systémy, které můžou být dělostřelectvem, nosičem střel, nebo dálkovým odstřelovačem v pancíři. A to mění celou doktrínu moderní války. Čína může být první, kdo tuto změnu převede do strategie. Ale pokud se tento model osvědčí, nebude poslední.