Srdíčkem podpoříte tvorbu podobného obsahu.
Dejte nám vědět, diskuze běží pod článkem.
Skoro 30 tun moučkového cukru. Tak zní poslední objednávka americké armády. Ne, nejde o zásoby pro vojenské kuchaře ani o přípravu sladkostí na základnách. Tento jemný prášek má úplně jiný úkol – vytvořit hustý dým, který zakryje pohyb jednotek nebo označí cíl pro letadla. A to není žádná novinka. V arzenálu Pine Bluff v Arkansasu jde o běžnou součást výroby.
Zní to trochu jako alchymie, ale ve skutečnosti jde o dobře promyšlenou chemii. Dýmovnice M18, M83 a M8 fungují na jednoduchém principu – potřebují něco, co rychle shoří a vytvoří co nejvíce dýmu. A právě tady se moučkový cukr osvědčil jako skvělé palivo.
Spolu s oxidační látkou, například dusičnanem draselným, se cukr po zapálení rychle spaluje. Výsledkem je hustý dým, který se šíří vzduchem a brání nepříteli ve výhledu. Nejde tedy o žádnou explozi, ale o kontrolované spalování. A čím jemnější prášek, tím lepší výsledek.

Proč nepoužít obyčejný cukr?
Dobrá otázka. Krystalický cukr by sice také hořel, ale ne tak rychle a rovnoměrně. Moučkový cukr má obrovskou výhodu – díky své jemnosti nabízí mnohem větší povrch pro reakci. To znamená více dýmu za kratší dobu.
Na druhou stranu to ale není žádná hračka. Moučkový cukr sice vypadá neškodně, skoro až roztomile, jenže jakmile se smíchá s tím správným oxidačním činidlem a dostane jiskru, může být pořádně nebezpečný – v některých případech i výbušný. Právě proto se s ním musí nakládat velmi opatrně.
A armáda? Ta to má samozřejmě pod palcem. Každá dávka se přesně odměří, všechno se smíchá podle pevných pravidel a výroba probíhá pod důkladným dohledem. Tady není prostor pro chyby – receptura musí být přesná na gram.
K čemu slouží dýmovnice?
Dýmová munice se dnes používá víc než kdy dřív. Granáty M18 nebo M83 vytvářejí clonu, která kryje vojáky při přesunu. Jinak řečeno: nepřítel nevidí, kam se jednotka pohybuje. To může být na bojišti zásadní výhoda.
M8 zase slouží pro signalizaci – třeba když je potřeba označit pozici pro letecký útok. Díky výraznému dýmu je takový cíl snadno rozpoznatelný i z výšky.
Síra vs. cukr
V minulosti se do těchto granátů dávala hlavně síra. Fungovala dobře, ale měla jednu velkou nevýhodu – při hoření uvolňovala toxické plyny. Vdechovat je při cvičení nebo bojové akci rozhodně není zdravé.
Proto se od roku 2000 začaly hledat jiné možnosti. A moučkový cukr se ukázal jako ideální náhrada. Je méně toxický, šetrnější k životnímu prostředí a přitom stejně účinný. Možná i proto dnes armáda sází právě na něj.

Sladká surovina, ostré nasazení
Moučkový cukr – něco, co si běžně spojujeme spíš s pečením než s armádou – se najednou ukazuje jako důležitá součást moderní vojenské výbavy. Když se správně smíchá s dalšími složkami, vznikne z něj účinná dýmová clona, která může v terénu doslova zachránit život.
Možná to zní trochu zvláštně, ale když si člověk uvědomí, že armáda objednala rovnou 30 tun, je jasné, že to rozhodně není žádný pokus pro zábavu. Berou to vážně. Možná se teď díváte na cukřenku doma trochu jinak. Protože kdo by čekal, že něco tak obyčejného může mít tak výjimečné využití?
Zdroje:
- Americká armáda kupuje moučkový cukr, ne na pečení, ale do zbraní
WP Tech, 17. října 2025 - Armáda nakupuje 30 tun moučkového cukru pro dýmové granáty
Task & Purpose, 15. října 2025 - Cukr místo síry: nové složení granátů chrání vojáky i přírodu
U.S. Army, 3. května 2007 - Složení nové dýmové munice: cukr jako palivo, méně toxický výstup
NCBI
Srdíčkem podpoříte tvorbu podobného obsahu.
Dejte nám vědět, diskuze běží pod článkem.

