Střely Tomahawk: Neviditelné, nízko letící, extrémně přesné

Americké střely Tomahawk možná brzy změní směr — a zamíří na Ukrajinu. Přesná střela s doletem přes tisíc kilometrů vyvolává zájem v Kyjevě a strach v Moskvě. Nejde totiž o žádný druhotný typ výzbroje. Naopak – tato raketa je v armádním světě pojmem. Symbol technologické vyspělosti, přesnosti a dalekého dosahu.

Tato zbraň má dolet až 1 600 kilometrů a dokáže s chirurgickou přesností zlikvidovat vojenské cíle hluboko v týlu nepřítele. Navíc nese takovou nálož, že jedno dobře mířené odpálení může znamenat konec skladiště munice, velitelského stanoviště nebo letecké základny. A co je ještě důležitější – Tomahawk není jen o výbuchu. Je to zbraň, která v očích protivníka vysílá jasný signál: teď už jde o víc než o obranu.

Samotná informace o tom, že Ukrajina možná dostane Tomahawky, stačila k tomu, aby se situace na diplomatickém poli znatelně rozvlnila. Reakce? Překvapivě klidná – alespoň navenek. Ruský prezident Vladimir Putin, který v podobných momentech běžně volí silná slova a výhrůžky, tentokrát zůstal podezřele tichý. Na tiskové konferenci pronesl jedinou větu: „Naše odpověď bude posílení systému protivzdušné obrany.“

Žádné dramatické výstupy, žádné varování před „katastrofálními důsledky“ ani známé fráze o červených liniích, které Západ nesmí překročit. Jen stručné konstatování. A právě to vyvolává otázky. Protože když někdo jako Putin mlčí víc než obvykle, rozhodně to neznamená, že se nic neděje. Naopak – může to být předzvěst, že se teprve něco chystá.

Možná hledá strategii, možná sonduje reakce. Ale jisté je jedno: to ticho není náhodné. V geopolitice někdy mlčení znamená víc než celá tisková konference. Jeho potenciální přítomnost v ukrajinském arzenálu vyvolala nervozitu, přehodnocování postojů a nové úvahy na všech stranách. A to ještě nikdo nezmáčkl tlačítko „odpálit“.

Raketa, která dráždí Kreml

Kdo je někdy zahlédl ve válečných filmech nebo dokumentech, ví, že Tomahawk není obyčejná střela. Má dolet až 1 600 kilometrů a zasáhne cíl s chirurgickou přesností. Navíc nese silnou hlavici, která dokáže zlikvidovat klíčové vojenské cíle. Ale Ukrajina nemá lodě ani ponorky, které by s nimi mohla střílet. Znamená to stopku? Vůbec ne. Američané mají i pozemní verze odpalovacích zařízení.

Například kontejnerové systémy od Lockheed Martinu, které už teď používá americká armáda. Ty by šlo upravit a odeslat do Kyjeva. Otázka ale zní – co by s nimi Ukrajina dělala? Jaké cíle by směla nebo nesměla napadat? Washington pravděpodobně stanoví limity. Například neútočit přímo na Moskvu. Ale i bez toho jde o silný signál – Kyjev by měl nástroj, kterým může zasáhnout hluboko na ruském území.

Rusko v roli pozorovatele?

Ruská odpověď je zatím neurčitá. Ale mezi řádky lze vyčíst dost. Kromě posílení protivzdušné obrany se začalo spekulovat i o tom, že by Rusko mohlo rozmístit rakety na Kubě. Zní to jako návrat do šedesátých let, ale není to vyloučené. Ruský analytik Alexandr Stepanov dokonce tvrdí, že nová smlouva s Havanou umožňuje rozmístit útočné systémy jako Iskander nebo Orešnik přímo na ostrově.

Taková „symetrická odpověď“ by ale v USA jistě vyvolala bouři. A taky vyvolala – americké ministerstvo zahraničí označilo tuto možnost za „nezodpovědnou“ a slíbilo, že žádná moderní ruská zbraň se do západní hemisféry nedostane.

A zatímco se svět dohadoval o amerických Tomahawcích, Ukrajina mezitím nelenila. V srpnu představila novou střelu s názvem Flamingo. Nejde o poetický název pro balet – tato střela má dolet 3 000 kilometrů a nese hlavici přes 1 000 kilogramů. Spolu s ní byl modernizován i známý systém Neptune.

Pod povrchem oficiálních výroků

Celá tato situace je ukázkovou hrou nervů. Spojené státy zvažují klíčový krok. Ukrajina tlačí na pilu a rozvíjí vlastní arzenál. Rusko hraje na více frontách – nabízí rozhovory, ale zároveň vyhrožuje. Všichni vědí, že jde o hodně. Nejen o střely, ale o pravidla hry, která se přepisují za pochodu. Rozhodne se brzy. Ať už bude výsledek jakýkoli, jedno je jisté: v sázce je mnohem víc než jen několik kusů moderní munice.