Nová ruská loď stále nevyplula: Co brzdí projekt Vladimir Andrejev?

Ve válce proti Ukrajině utrpělo ruské námořnictvo těžké rány. A teď nemluvíme jen o nějakém drobném poškození nebo ztrátě jednoho člunu. Jde o zásadní výpadky v těžké technice.

Konkrétně čtyři velké výsadkové lodě – Minsk, Saratov, Novočerkassk a Caesar Kunikov – byly zcela zničeny. K tomu se přidává i loď Oleněgorskij Gorňak, která sice zůstala nad hladinou, ale její bojové schopnosti jsou od té doby přinejmenším velmi diskutabilní. Jinými slovy – je mimo hru.

Toto není jen statistika. Pro armádu, která se v minulosti opírala o výsadkové operace a přepravu techniky přes moře, to znamená zásadní oslabení. Moskva si to samozřejmě uvědomuje. A jak na to reaguje? Snaží se zachránit reputaci – a především schopnosti – stavbou nové generace výsadkových lodí.

Velkolepě oznámená odpověď nese jméno Vladimir Andrejev. Má jít o moderní plavidlo, které ukáže, že Rusko pořád dokáže vyrábět velké bojové stroje. Jenže – a teď přichází ten háček – realita je zatím mnohem méně působivá, než by si kremelští stratégové přáli.

Nová loď byla sice „spuštěna“, ale ve skutečnosti se vody ani nedotkla. Stojí v doku, ještě ani není hotová, a do ostrého nasazení má zatraceně daleko. Takže místo silného návratu to zatím vypadá spíš na hodně drahý exponát. Otázka tedy zní: Může Vladimir Andrejev skutečně nahradit to, co Rusko ve válce ztratilo?

Spuštění lodě, které se odehrálo jen na oko

Zní to skoro slavnostně – 30. května 2025 proběhl v Balťijsku ceremoniál „spuštění“ nové ruské výsadkové lodě Vladimir Andrejev. Dorazil i admirál Alexandr Moisejev, šéf ruského námořnictva. Jenže jak upozornil web Naval News, reálně se žádné „spuštění“ nekonalo. Loď se totiž vůbec nedostala do vody. Šlo jen o přesun ze skluzu do plovoucího doku PD-8, kde teprve začíná fáze dodělávek.

Takže zatímco ruské kamery zabíraly slavnostní řeči a šampaňské, realita je o poznání sušší. Doslova. A co víc – loď se měla dostat do služby už dávno. Stavební práce začaly v roce 2019 a podle původního plánu měla být hotová v roce 2023, maximálně o rok později. Teď se mluví o roce 2026. Tedy sedm let od položení kýlu. A stále není jisté, kdy opravdu popluje.

Jak má Projekt 11711M vypadat?

Plavidla nové generace označovaná jako Projekt 11711M, přezdívaná Cayman, slibují mnoho. Podle ruských údajů by měla být schopná nést až čtyři vrtulníky Ka-52K nebo Ka-29, 26 hlavních bojových tanků nebo šest rot pěchoty s obrněnými transportéry. Výtlak přes 9500 tun je rovněž slušný údaj. Zní to robustně, že? Jenže realita zatím nedokazuje, že by byly tyto plány naplněny.

Neexistují důkazy o plné výbavě, ani o tom, že by loď byla skutečně připravená k ostrému nasazení. Podobně je na tom i druhá loď stejné třídy – Vasilij Trušin. Také byla položena v roce 2019 a stejně jako její „sestra“ zaostává. Obě lodě měly původně sloužit v Tichomořské flotile, ale od října 2023 se spekuluje, že kvůli vysokým ztrátám v Černém moři se plán změní.

Symbolická odpověď na reálné ztráty

Je třeba dodat, že zničené výsadkové lodě původně patřily různým flotilám – nejen Černomořské, ale i Baltské nebo Severní. Rusko tak zjevně není schopné nahradit ztráty přímo v místě. Spíše přesouvá zdroje a lidi mezi flotilami, kde to jen jde.

Zajímavým detailem je i to, že helikoptéry Ka-52K, které mají s těmito loděmi spolupracovat, jsou v omezeném počtu. Řada z nich byla zničena nad Ukrajinou, další čekají na opravy nebo náhradní díly. Sankce přitom výrazně zpomalily ruský obranný průmysl – a to se týká i výroby námořních systémů.

Když symbol síly zůstane stát na suchu

Moskva se snaží budit dojem, že má situaci pod kontrolou. Prezentuje Vladimira Andrejeva jako symbol síly a technologické vyspělosti. Jenže zatím jde jen o nedokončenou loď v doku, která má s reálným nasazením málo společného. Obranný web Defense Express navíc upozorňuje, že ruské lodě se už delší dobu potýkají s problémy v konstrukci, elektronikou i kvalitou výzbroje.

A i když by Projekt 11711M mohl být jednou zajímavou výsadkovou platformou, teď je to hlavně maketa. Velká, těžká a stále „na suchu“. Závěr? Vladimir Andrejev zatím není novou silou ruského námořnictva. Je spíš ukázkou toho, jak daleko je od plánů k realitě. A pokud má někdy sloužit jako náhrada za čtyři ztracené lodě, bude muset ruský průmysl ještě hodně přidat. Možná víc, než si Moskva připouští.