Rusko bourá limity: Největší jaderný test v dějinách se může opakovat

Car-bomba patří k nejděsivějším symbolům jaderné éry – nejen kvůli své neuvěřitelné ničivé síle, ale i kvůli tomu, co představovala. Nešlo jen o pokus, ale o demonstraci síly, která měla zastrašit protivníky a dát jasně najevo, kdo tehdy určoval pravidla hry.

Byla to nejsilnější jaderná exploze v dějinách lidstva, a její výbuch otřásl nejen Arktidou, ale i celým světem. V té době šlo o jasný vzkaz: „Tady jsou naše možnosti.“ A právě teď to začíná vypadat, že se historie může opakovat. Rusko totiž dává stále silnější signály, že se chce k jaderným testům vrátit. A místo? Znovu Nová Země – chladný, pustý ostrov, který už jednou sehrál roli kulis nejmocnějšího výbuchu, jaký kdy člověk způsobil.

Signály jsou čím dál hlasitější

Oficiálně zatím nepadlo konečné rozhodnutí. Ale podle dostupných informací ruské vedení připravuje právní rámec, který by zkoušky umožnil. A to není málo. Už v roce 2023 totiž Moskva odstoupila od ratifikace Smlouvy o úplném zákazu jaderných zkoušek (CTBT), což byl první jasný krok. Teď se zdá, že přichází druhý. Finální rozhodnutí má přijít od Rady bezpečnosti Ruské federace – a jakmile padne, nebude návratu zpět.

Co může Rusko skutečně udělat?

Otázka zní: půjde do toho potichu, nebo „na plné pecky“? Možnosti jsou dvě. První: provést test pod zemí. Ten by byl relativně nenápadný, s minimálním vizuálním dopadem a menším zájmem veřejnosti. Média by o tom sice psala, ale odezva by byla tlumená. Druhá možnost: odpálit nálož v atmosféře. A to už je něco jiného. Výbuch viditelný z dálky, mohutný hřib, tlaková vlna – efektní, dramatické, a hlavně: vyslaný vzkaz. „Podívejte se, pořád na to máme.“

Atmosférický test by byl první svého druhu od roku 1980, kdy ho provedla Čína. Tím pádem by šlo nejen o technický experiment, ale především o politický a psychologický tah. Zpráva směrem k Západu, možná i pokus o zastrašení, ukázka odhodlání a schopností. A pro některé představitele v Kremlu by to mohlo být přesně to gesto, které by si přáli – výrazné, silné, nepřehlédnutelné.

Testovací aréna Sovětského svazu

Pojďme si trochu přiblížit, co je vlastně zač ta Nová Země. Na mapě to vypadá jako pustý kus ledu mezi Barentsovým a Karským mořem. Ale za tím chladem a odlehlostí se skrývá jedno z nejutajovanějších míst sovětské éry. Dlouhá desetiletí tam běžný člověk nesměl.

A není divu. Právě tam totiž Sovětský svaz mezi lety 1955 a 1990 odpálil hned 132 jaderných náloží. Jen 42 z nich šlo pod zem. Všechno ostatní? Výbuchy ve vzduchu nebo pod vodou. A následky? Ani trochu pěkné. Krajina byla silně zasažená, kontaminace obrovská. Ale o přesných dopadech se dlouho mlčelo – čísla i fakta zůstávala pod pokličkou.

Nejslavnější a zároveň nejděsivější test byl ten z října 1961. Car-bomba. Termojaderná nálož o síle 58 megatun – tedy víc než 3000krát silnější než bomba svržená na Hirošimu. Výbuch byl tak intenzivní, že tlaková vlna oběhla Zemi třikrát, a okna v domech praskala ještě v okruhu stovek kilometrů. Tuto explozi nezapomněl nikdo, kdo o ní kdy slyšel. A teď se zdá, že právě Nová Země se opět dostává do hry. A s ní i staré děsy, které jsme si mysleli, že už patří minulosti.

V sázce není jen věda

Nejde tu jen o testování. A už vůbec ne o nějaké zlepšení technologií nebo výzkum bezpečnosti. Pokud Rusko skutečně odpálí novou bombu – ať už podzemní, nebo nad hlavami – půjde hlavně o politický akt. O gesto. O strategii.

V době, kdy vztahy mezi Moskvou a Západem zůstávají hluboce napjaté, může být takový test vnímán jako silné varování. Nebo jako hrozba. Na druhé straně – takový krok by mohl mít i vnitropolitický efekt. Vytváří totiž dojem jednoty, síly a odhodlání. A právě to může současné ruské vedení potřebovat víc než kdy dřív.

Začátek nové jaderné kapitoly?

Kam to celé směřuje? Těžko říct. Není jisté, jestli Rusko test skutečně provede. Ale už jen to, že o tom reálně uvažuje a připravuje legislativní zázemí, stačí k tomu, aby to vzbudilo obavy po celém světě. Pokud se opravdu vrátí k jaderným explozím, bude to první takový krok od konce studené války. A zároveň varovný signál, že doba, kdy se mocnosti zdržovaly podobných gest, možná končí.