Kometa 3I/ATLAS není tak nedotčená, jak se myslelo. Její povrch nese stopy miliard let záření

Když astronomové 1. července 2025 objevili 3I/ATLAS, třetí potvrzený mezihvězdný objekt, který kdy navštívil náš sluneční systém, mnozí zpozorněli. Co když jde o nedotčený fragment z jiné hvězdné soustavy? O materiál, který se zformoval daleko od našeho Slunce a nese v sobě chemickou paměť jiného světa?

První data tomu nahrávala — 3I/ATLAS vypadal jako kometa, a to ve všech směrech: měl prachový obal (koma), ocas z plynů a sublimující led. Jak ale začaly přicházet detailní spektrální analýzy z teleskopu JWST a přístroje SPHEREx, začalo být jasné, že tu něco nesedí.

Poměr oxidu uhličitého (CO₂) k vodě (H₂O) v jeho komě byl extrémně vysoký — víc než 7:1. Takový výsledek by možná šel vysvětlit neobvyklým prostředím vzniku, ale vědci se přiklonili k jiné možnosti. Vysoké hodnoty CO₂ totiž sedí daleko lépe na scénář, kdy byl objekt po miliardy let vystaven galaktickému kosmickému záření (GCR). A to mění pravidla hry.

Galaktické záření jako „sochař vesmíru“

Co tedy znamená to „zpracování kosmickým zářením“? Představte si objekt, který putuje temnotou mezihvězdného prostoru miliony a miliony let. Žádná atmosféra, žádné magnetické pole, které by jej chránilo. Jen čistý, nekompromisní bombardér: galaktické kosmické paprsky — vysokoenergetické částice, které přetvářejí chemické složení.

V laboratorních podmínkách se už dříve ukázalo, že GCR dokáže přeměnit oxid uhelnatý (CO) na oxid uhličitý (CO₂), a přitom vytváří organickou krustu na povrchu těles. Pokud se tento jev skutečně odehrál i na 3I/ATLAS, pak to znamená, že jeho povrch – do hloubky zhruba 15 až 20 metrů – už není „čistý“ ani „prvotní“. Je zpracovaný, přepsaný dlouhým časem a cestou galaxií.

A to není jen chemická kuriozita. Znamená to, že když dnes pozorujeme plyny a prach, které 3I/ATLAS vypouští, díváme se na materiál, který není původní. Nedíváme se na „původní podpis“ hvězdného systému, ze kterého těleso pochází. Díváme se na jeho záznam přežití.

Vnější vrstvy 3I/ATLAS už nejsou původní

Jistě — mohli bychom být zklamaní. Kdo by nechtěl zkoumat kometu, která by nám přinesla chemický vzkaz z doby vzniku cizí hvězdy? Ale pravda je, že i když jsme takový ideální „nedotčený“ vzorek zatím nedostali, 3I/ATLAS je pořád vědecky nesmírně cenný.

Místo toho, aby vyprávěl příběh svého zrodu, vypráví příběh své cesty. O tom, co se stane, když těleso cestuje miliardy let mezi hvězdami, jak se mění pod vlivem energetického bombardování, jak se chemicky přepisuje. A toto je kapitola vesmírné historie, kterou jsme dosud nečetli dostatečně důkladně.

Navíc — stále je šance, že při průletu kolem Slunce uvolní 3I/ATLAS i materiál z hlubších, méně ovlivněných vrstev. Pokud ano, může to být ten „čistší“ pohled, který hledáme. Ale i kdyby ne — už teď nám tato kometa připomíná, že v kosmu neexistují ideálně zachovalé zprávy. Každý vzkaz z vesmíru je ovlivněn cestou, kterou urazil. A někdy je právě tato cesta tím nejzajímavějším příběhem.