Americké bombardéry B-52 by se mohly vrátit k jaderným zbraním
Američtí politici a velitelé se připravují na dlouholeté tvrdé soupeření s Ruskem a především s Čínou a zvažují možnost rozšíření vlastního jaderného potenciálu. Jedním z posledních návrhů je upravit 30 strategických bombardérů B-52 Stratofortress tak, aby mohly nést jaderné zbraně.
Bombardéry B-52 byly vyrobeny v letech 1952-1962 a byly zkonstruovány za jediným účelem – k jadernému útoku na SSSR. V následujících letech, s vypuknutím války ve Vietnamu a změnami mezinárodní situace, postupně získaly schopnost nést i konvenční munici.
Dnes má americké letectvo flotilu 76 letounů B-52H, ale pouze 46 z nich má schopnost nést jaderné zbraně. Zbývajících 30 letounů bylo této schopnosti fyzicky zbaveno před deseti lety v rámci odzbrojovací dohody mezi USA a Ruskem New START.
Od té doby se vztahy mezi oběma zeměmi výrazně zhoršily a nic nenasvědčuje tomu, že by dohoda, jejíž platnost vyprší v roce 2026, byla prodloužena. Naopak se spíše očekávají nové závody ve zbrojení a desetiletí soupeření podobného tomu z dob studené války. Podle zmíněného návrhu by se na bombardérech B-52 začalo pracovat měsíc po vypršení platnosti smlouvy New START. Přestavba by trvala do roku 2029.
Tato myšlenka má i své odpůrce. Navzdory válce na Ukrajině a stále napjatějším vztahům mezi USA a Ruskem někteří politici stále věří v možnost dohody a obávají se, že jakýkoli krok oznamující zvýšení amerického jaderného arzenálu zkomplikuje budoucí jednání o nové smlouvě.
Provedení takové úpravy by navíc mohlo narušit další modernizační programy plánované pro bombardéry B-52. Bombardéry mají dostat nové motory, které prodlouží jejich životnost do poloviny 21. století.
Představitelé amerického letectva to nepovažují za závažný problém. Jeden z nich uvedl, že úpravu lze s největší pravděpodobností provést během běžné údržby. Generál Erik Quigley na druhou stranu připustil, že by bylo nutné provést určité změny v harmonogramu prací, ale je to proveditelné.
V době vývoje B-52 byly řízené střely stále ještě výzbrojí budoucnosti. Zpočátku proto bombardéry nesly pouze klasické volně padající termonukleární pumy B28, B43, B53, B61 a B83.
Poslední dvě z nich jsou stále ve výzbroji amerického letectva a teoreticky je může nést i B-52. V praxi však v případě války tato schopnost nebude využita, protože B-52 je v současnosti pro moderní protiletadlové systémy velmi snadno zničitelným cílem a pro svržení bomby by se letoun musel dostat přímo nad cíl. Proto je dnes jedinou jadernou výzbrojí používanou na letounu B-52H řízená střela AGB-86B (Air-Launched Cruise Missile, ALCM).
Výroba letounu AGB-86B byla zahájena počátkem 80. let. Během několika let bylo vyrobeno 1 715 střel tohoto typu. V následujících letech byly některé z nich upraveny nahrazením jaderné hlavice konvenční tříštivou a demoliční hlavicí. Odhaduje se, že Američané disponují přibližně 530 raketami s jadernými hlavicemi.
Střela je naváděna inerciálním systémem, kterému pomáhá systém TERCOM, jenž porovnává tvar terénu, nad nímž letí, s uloženým terénem. Střela vyvine rychlost 0,73 Machu a má dolet více než 2 500 km. To umožňuje bombardérům B-52 útočit na cíle mimo dostřel nepřátelské protivzdušné obrany.
Střela je vyzbrojena termonukleární hlavicí o hmotnosti 200 kT. V budoucnu budou střely AGM-86B nahrazeny novou generací řízených střel AGM-181A Long Range Stand-Off (LRSO).
