Astronomové potenciálně objevili první stopy nejstarších hvězd ve vesmíru po výbuchu supersupernovy
Pomocí dalekohledu Gemini North teleskopu NSF NOIRLab na Havaji astronomové objevili neobvyklý poměr prvků, které by potenciálně mohly pocházet pouze z trosek vzniklých při všepohlcující explozi hvězdy první generace o hmotnosti 300 Sluncí.
Tyto nejstarší hvězdy pravděpodobně vznikly v době, kdy byl vesmír starý pouhých 100 milionů let, tedy méně než jedno procento jeho současného stáří. Jsou klasifikovány jako „populace III“ a jsou neuvěřitelně hmotné, takže když ukončily svůj život jako supernovy, výbuch je roztrhal na kusy a osázel mezihvězdný prostor charakteristickou směsí těžkých prvků.
Astronomové analyzovali jeden z nejvzdálenějších známých kvasarů, aby pomohli identifikovat zbytkový materiál po explozi hvězdy první generace. Inovativní metodou odvodili chemické prvky obsažené v oblacích obklopujících kvazar a zjistili, že materiál obsahuje více než 10krát více železa než hořčíku ve srovnání s poměrem těchto prvků v našem Slunci.
„Bylo mi jasné, že kandidátem na tuto supernovu by mohla být párová nestabilní supernova hvězdy populace III, při níž exploduje celá hvězda, aniž by po sobě zanechala nějaké pozůstatky. Byl jsem potěšen a poněkud překvapen, když jsem zjistil, že párová nestabilní supernova hvězdy s hmotností asi 300krát větší než hmotnost Slunce poskytuje poměr hořčíku a železa, který souhlasí s nízkou hodnotou, kterou jsme odvodili pro kvasar,“ řekl Yuzuru Yoshii, spoluautor studie z Tokijské univerzity.