První fotografie čínského neviditelného stíhacího letounu J-20 se objevily v roce 2010. Byl navržen tak, aby konkuroval stíhačkám páté generace, jako je americký F-22 Raptor, a pokročilým stíhačkám čtvrté generace, jako je ruský Su-57 (dříve známý jako PAK-FA).
Spekuluje se, že na vývoji J-20 se podílela ruská letecká společnost MiG. Po rozpadu Sovětského svazu tento letecký gigant trpěl ztrátou zakázek a nejistou budoucností. Navenek J-20 silně připomíná zrušený ruský víceúčelový stíhací letoun MiG 1.42. Demonstrátor MiGu 1.42 byl poprvé veřejně odhalen v roce 1999.
Transparentnost a utajení čínských vojenských programů
První let uskutečnil v roce 2001, avšak ruský program byl kvůli problémům s financováním pozastaven. Je poněkud neobvyklé, že se fotografie tohoto stealth stíhacího letounu objevily ještě před prvním letem, vzhledem k tomu, že všechny čínské vojenské programy jsou drženy v přísném utajení.
V posledním desetiletí však Čína ke svým vojenským programům přistupuje transparentněji. Přesto však o tomto letadle existuje jen málo oficiálních informací. Když se objevily první fotografie, některé zdroje naznačovaly, že se jedná o vysoko létající stíhačku s dlouhým doletem. Jiné zdroje naznačovaly, že by mohlo jít o dálkový stíhací letoun nebo taktický bombardér.
J-20 je ve skutečnosti stíhací letoun pro převahu ve vzduchu na střední a dlouhé vzdálenosti, podobně jako americký F-22, který by mohl mít i sekundární schopnost útoku na pozemní cíle. Ve skutečnosti je nový J-20 spíše pokročilým stíhačem čtvrté generace než skutečným stíhačem páté generace. Přesto však snadno překonává starší stíhačky čtvrté generace, jako je americký F-16 nebo ruský Su-27.
Technické specifikace a operační nasazení
Tento letoun poprvé vzlétl v roce 2011. Do roku 2015 bylo postaveno nejméně 5 prototypů. V roce 2015 byla zahájena malosériová počáteční výroba. Tento nový čínský letoun byl poprvé veřejně odhalen až v roce 2016. První operační stealth stíhačky J-20 byly čínskému letectvu dodány v roce 2016. Stíhací letoun J-20 byl oficiálně přijat do výzbroje čínského letectva v roce 2017. Některé zdroje uvádějí, že Čína plánuje vyrobit 570 těchto letounů.
Nový J-20 má konfiguraci canard-delta, smíšený trup s nízkým radarovým průřezem a velké šikmé dvojité ocasní plochy. Tento čínský stíhací letoun má dva velké vnitřní zbraňové prostory pro rakety vzduch-vzduch dlouhého doletu a dva malé boční prostory pro rakety vzduch-vzduch krátkého doletu. Střely jsou v těchto zbraňových prostorech uloženy tak, aby se snížil radarový průřez.
Má také velké palivové nádrže pro mise na dlouhé vzdálenosti. Unese více paliva a zbraní než americký F-22 Raptor. Kromě toho je tento letoun schopen operovat vysokou rychlostí.
J-20 by mohl využívat některé technologie ze zničeného amerického neviditelného pozemního útočného letounu F-117 Night Hawk, který byl v roce 1999 sestřelen v Srbsku. Části vraku se dostaly do Číny a byly na místě prozkoumány.
Do roku 2016 stále nebylo jasné, jaký motor tento neviditelný letoun používá. Některé zdroje uváděly, že jeho motor by mohl být ruského původu. Mohlo by jít o motory AL-31, původně vyvinuté pro sovětský stíhací letoun Su-27 a používané u podobných čínských stíhaček. Plánovalo se, že J-20 bude vybaven domácími motory WS-15, ty však v té době ještě nebyly připraveny k výrobě.
Jednou z oblastí, kde je Čína z hlediska technologií a průmyslových kapacit obzvláště slabá, jsou proudové motory. Objevily se spekulace, že Číně může chybět až 10 let do výroby originálních domácích motorů pro její stealth letouny.
Čínské ambice a další vývoj
J-20 není jediným programem stíhacích letounů, který v čínském leteckém průmyslu běží. V roce 2012 Čína odhalila další stealth letoun – J-31. Je menší než J-20 a má přibližně stejnou velikost jako víceúčelový stealth stíhací letoun F-35.
V současné době věnuje čínská vláda obrovskou pozornost a vynakládá vysoké prostředky na výrobu pokročilých stíhacích letounů, které by se mohly vyrovnat nejschopnějším americkým a ruským stíhačkám.
Zdroj: Airforce Technology, Wikipedia, redakce
Autor článku
Kliknutím na jméno zobrazíte další články od tohoto autora.