Bulharsko předvádí vlastní verzi íránského dronu Šáhid-136 s názvem Samjet
Až do této chvíle Bulharsko nevyrábělo žádné typy dronů, ale přesto vytvořilo zajímavý produkt s názvem Samjet. Jedná se o sebevražedný útočný bezpilotní dron, který vyvinul obranný podnik Samel-90 ve spolupráci se švýcarskou společností ALIDRONE SAGL a který byl představen nedávno.
Tento zabijácký dron (jinak známý jako „vyčkávací munice“) byl vyvinut především v zájmu bulharských ozbrojených sil, aby jim poskytl přesné a rychlé úderné schopnosti. Lze si však snadno všimnout nápadné vizuální podobnosti s íránským dronem Šáhid-136/131.
Samjet má skutečně podobný vzhled a stejnou metodu startu. Používá nosnou raketu na tuhé palivo a katapult. Co je však na tomto dronu neméně zajímavé, je skutečnost, že jeho vývoj až dosud zůstával mimo pozornost veřejnosti, bulharský obranný průmysl svůj projekt vůbec neinzeroval.
Prozrazeny jsou pouze klíčové specifikace Samjetu. Rychlost letu je 120 až 250 kilometrů za hodinu a operační dosah je uveden jako několik set kilometrů, ale výrobce také uvádí, že dron má výdrž 60 až 120 minut. Hmotnost bojové hlavice je pouze 5 kg.
Údržba dronu je rychlá a snadná a má intuitivní rozhraní, což umožňuje jeho flexibilní použití v různých bojových podmínkách a prostředích. Konkrétně zmínil výrobce pouze nízké náklady na jeho výrobu.
Kromě toho se o konstrukci Samjetu tvrdí zásadní věc: přítomnost tříosé gyroskopicky stabilizované kamery, která umožňuje operátorům sledovat cíle v reálném čase, a to i za ztížených povětrnostních podmínek. Tím se bulharský výrobek koncepčně liší od íránského Šáhidu, který se spoléhá pouze na vnitřní naváděcí systémy a nemá funkci dálkového ovládání. To také přidává do repertoáru Samjetu průzkumnou roli.
Nyní přejděme k tomu zajímavému. Když vidíme, že tento vývoj je tak podobný nechvalně známému Šáhidu, logicky se nabízí otázka, zda mezi nimi existuje nějaká spojitost. Oficiální údaje sice chybí, ale následující domněnka naznačuje dvě možné varianty.
Jedna z nich je, že zástupci Bulharska, kteří poskytují Ukrajině vojenskou pomoc, by mohli získat exkluzivní přístup k troskám dronů Šáhid-136/131 sestřelených během pravidelných ruských dálkových útoků na ukrajinská města. Írán Rusy jednak zásobuje, jednak jim pomáhá zavádět místní výrobu, takže studijního materiálu sestřeleného ukrajinskou protivzdušnou obranou je dostatek. Na základě těchto poznatků mohli bulharští výrobci některá konstrukční řešení začlenit do svého projektu.
Inženýři společnosti Samel-90 intuitivně okopírovali vnější design Šáhidu, zatímco uvnitř se jedná o zcela jiný systém. Koneckonců nejdůležitější částí je typ motoru, který používá, což zůstává neznámé. Šáhid-136 využívá motor MD-550 íránské nebo čínské výroby, který je v podstatě reverzní kopií německého L-550.
Stojí za zmínku, že tato konfigurace draku je pro malé bezpilotní letouny zcela běžná, a zatímco Šáhid ukázal všechny výhody a nevýhody tím, že poskytl mnoho nezpracovaných údajů ze studie na Ukrajině, existují i další vývojové projekty založené na uspořádání „létajícího křídla“ se zadní vrtulí a winglety.
Například čínský vysokorychlostní cílový dron TD2000 od společnosti MicroPilot UAV Flight Control Systems se pravidelně používá pro výcvikové jednotky Lidové osvobozenecké armády.
Zdroje článku:
- O události jsme se dozvěděli z webu:
Defense Express - Další zdroje:
Defence Romania
Článek může obsahovat dodatečné informace od redakce.