Srdíčkem podpoříte tvorbu podobného obsahu.
Dejte nám vědět, diskuze běží pod článkem.
Jaký je tento protiraketový komplex, co je o něm v současnosti známo a proč je pro Čínu důležité mít takový systém?
Na sociálních sítích se objevily fotografie naznačující, že první veřejná prezentace čínského protiraketového komplexu HQ-19, vytvořeného na základě systému protivzdušné obrany HQ-9 (klonu ruského S-300), se uskutečnila v expozici letecké a kosmické výstavy Airshow China 2024 v čínském městě Ču-chaj.
Doposud nebyl čínský HQ-19 veřejně prezentován, ve veřejně přístupných materiálech můžeme najít pouze záběry z testů prototypů tohoto protiraketového systému z let 2016 a 2019.
V současné době je na veřejnosti velmi málo údajů o komplexu HQ-19: existuje pouze údaj, že tento protiraketový komplex je určen k sestřelování balistických raket středního doletu (tj. s doletem 1 000 až 3 000 kilometrů), a existuje také vizuální podoba záchytné rakety pro HQ-19.
Poprvé byly informace o čínském HQ-19 v materiálech Pentagonu zveřejněny v roce 2017 a od tohoto okamžiku se tomuto protiraketovému komplexu dostalo zvláštní pozornosti ze strany Američanů. Podle jejich odhadů byl vývoj HQ-19 v ČLR „odpovědí na podobný vývoj v USA“, tedy na protiraketový komplex THAAD.
Kromě toho lze funkčnost čínského systému HQ-19 srovnávat s ruským protiraketovým systémem S-500. Na první pohled může vyvstat logická otázka, proč má Čína komplex na sestřelování balistických raket s doletem 1000 až 3000 kilometrů, když například USA nebo jiné západní země zatím nemají vlastní systémy protiraketové obrany.
Odpověď může spočívat v tom, že Čína nejprve vytvořila své HQ-19 na ochranu proti indickým balistickým raketám, které mají zcela specifické vlastnosti.
Například indické pozemní síly disponují skupinou balistických raket středního doletu Agni-1 (palebný dosah až 700 km, hmotnost bojové hlavice 1000 kg), Agni-2 a Agni-3 (palebný dosah obou typů dosahuje 1500 km, hmotnost bojové hlavice 100 kg) , celkový počet dostupných odpalovacích zařízení je 20 kusů.
Na jedné jaderné ponorce s nosičem balistických raket Arihant může být umístěno až 12 námořních BRSD typu K-4 s doletem až 3 000 kilometrů.
Zdroje článku:
- O události jsme se dozvěděli z webu:
Defense Express - Další zdroje:
Wikipedia - Zdroje ze sociálních sítí:
@clashreport – X
Článek může obsahovat dodatečné informace od redakce.
Srdíčkem podpoříte tvorbu podobného obsahu.
Dejte nám vědět, diskuze běží pod článkem.