Časopis Nature Microbiology zveřejnil výsledky studie o změnách, ke kterým dochází v lidském těle po smrti. Vědci zdůrazňují významnou roli hub a bakterií v procesu rozkladu a naznačují, že mohou poskytnout cenné informace o době smrti. Jak se ukázalo, o naší smrti toho vědí poměrně dost.
Studie se týkala 36 lidských mrtvol od dárců, kteří před smrtí dobrovolně darovali svá těla pro vědecké účely. Mrtvoly byly umístěny v tzv. farmách mrtvol na třech různých místech: Tennessee, Texasu a Coloradu, které se lišily klimatem – mírným, vlhkým a polosuchým.
Co se děje s lidským tělem po smrti?
Vědci odebírali vzorky DNA z kůže zemřelého a z půdy v okolí mrtvého během prvních 21 dní po smrti. Během této doby dochází k intenzivnímu rozkladu tkání. Z odebraných vzorků byl vytvořen celkový obraz mikrobiomu přítomného na jednotlivých místech.
Bez ohledu na lokalitu, podnebí nebo roční období našli vědci na všech 36 tělech stejný soubor přibližně 20 specializovaných rozkládajících se mikrobů. Tito mikrobi se objevovali v určitých obdobích během 21denního pozorování, přičemž klíčovou roli při jejich příchodu hrál hmyz.
Dalším krokem výzkumníků bylo využití shromážděných dat a předchozích analýz k vytvoření nástroje s pomocí strojového učení. Tento nástroj dokáže určit dobu, která uplynula od úmrtí, s přesností na tři dny.
Výzkumníci jsou přesvědčeni, že jejich zjištění lze použít při forenzních vyšetřováních prováděných v různých klimatických podmínkách. Poukazují však na to, že ke zdokonalení nástroje je zapotřebí dalšího výzkumu. Jde o to, aby nástroj fungoval i v reálných podmínkách, nejen v těch, které byly vytvořeny pro výzkumné účely.
Těla jsou často pohřbena, zabalena do materiálů nebo umístěna do vodních ploch, což omezuje přístup hmyzu, který hraje při výzkumu klíčovou roli. V takových situacích může proces rozkladu probíhat odlišně, proto je nezbytné zjistit, zda se objeví podobné zákonitosti.
Zdroj: Phys, Scientific American, redakce