Co znamená „Su“ u ruských stíhaček? Za dvěma písmeny se skrývá celý příběh sovětského letectví

Možná jste si toho už všimli. Když se mluví o ruských stíhačkách, pořád dokola se objevují zkratky jako MiG, Tu a taky Su. A právě to „Su“ je zkratka pro Suchoj. Značku, která stojí za jedněmi z nejznámějších stíhacích letounů posledních desetiletí.

Pavel Suchoj byl konstruktér, který to rozjel už za druhé světové války. Jenže jeho první letadla se moc neprosadila. Opravdový zlom přišel až během studené války. Su-7? Su-22? Jasně, tyhle stroje byly skoro všude – od Vietnamu přes Irák až po Sýrii. A někdy se ocitly i na nesprávné straně zaměřovače amerických pilotů.

Pak přišel Su-27. Legendární Flanker. Když se objevil v 80. letech, všem spadla brada. Rychlost přes Mach 2, obrovský tah motorů, výdrž, manévrovatelnost – prostě vážně schopný kus stroje. A z něj pak vycházely další modely – Su-30, Su-33, Su-35. Každý nový kousek o něco lepší a nebezpečnější.

A teď? Teď je v kurzu Su-57. Neviditelný, rychlý, silně ozbrojený. Má kanón, rakety, bomby, stealth prvky a dost výkonu, aby konkuroval i nejlepším západním strojům. Tedy skoro. Američané tvrdí, že ty jeho spoje a nýty pořád nejsou úplně ono. Ale kdo ví? Zatím se s F-22 nepotkal. Až k tomu dojde, bude to teprve zajímavé.

A víte, co je fakt fascinující? Jedno a to samé letadlo mohl vlastnit Irák i Polsko. Su-22 lítal v Jižní Americe i v Africe. Ten samý stroj sloužil diktátorům i členům NATO. A někdy se mohlo stát, že dva piloti v úplně stejném typu letounu bojovali proti sobě. Šílené, co?

A ještě jedna drobnost, která ukazuje, jak důmyslný byl celý ten sovětský letecký ekosystém – letadla jako Su-27 nebo Su-30 se vyráběla tak, aby zvládla drsné podmínky. Přistání na nezpevněné dráze? Není problém. Servis v polních podmínkách? Jde to. Není to sice high-tech jako F-35, ale zato to funguje i v bahně. A někdy právě to rozhoduje o tom, kdo se ve vzduchu udrží déle.