Curiosity slaví 13 let na Marsu: Proč si už nezpívá „Happy Birthday“?

Pamatujete si ještě na ten okamžik, kdy se internetem jako lavina šířila zpráva, že rover Curiosity si sám na Marsu zazpíval „Happy Birthday“? Psal se srpen 2013, planeta byla stejně tichá jako vždy, ale na Zemi to vyvolalo nebývalé pozdvižení. Curiosity právě slavil své první výročí od přistání a NASA tehdy přišla s nápadem, který překvapil i dojal.

Představte si to: samostatně operující robot miliony kilometrů od domova, a přesto dostane možnost si „zazpívat“. Lidé to milovali. Internet zaplavily memy, ilustrace, emotivní komentáře a dokonce i fanouškovské rekonstrukce celé scény. Média mluvila o „osamělém zpívajícím robotovi“, jako by nešlo o vědecký přístroj, ale o živou bytost s emocemi a vědomím.

Zpívající Curiosity se stal symbolem – nejen pokroku technologií, ale i lidské potřeby hledat příběhy a emoce i tam, kde bychom je čekali nejméně. Obyčejné technické gesto najednou získalo hlubší význam. Mnozí tehdy psali, že právě tento moment je učinil fascinovanými vesmírem.

Ale víte co? Bylo to poprvé… a naposledy. Od té doby Curiosity své narozeniny slaví mlčky. Bez písně, bez fanfár. Proč se to už nikdy neopakovalo?

SAM a jeho jediná píseň na Marsu

Začněme pěkně od začátku. Curiosity má zařízení jménem SAM. Normálně zkoumá vzorky a analyzuje složení hornin. Ale jeho inženýři Florence Tan a Tom Nolan si v roce 2007 všimli něčeho zvláštního – SAM lze „rozeznít“. Tedy ne že by měl mikrofon nebo reproduktor. Ale vibrace jeho komponent znějí jako tóny. Tak zkusili „Twinkle, Twinkle, Little Star“. A později i „Happy Birthday“.

NASA vše otestovala na pozemním dvojníku Curiosity, a v roce 2013 pustila na Mars příkaz: zazpívej si k narozeninám. A on to udělal. Ale proč to bylo naposledy?

Každý příkaz stojí energii

Curiosity běží na jaderný pohon a jeho životnost je omezená. Každé pohnutí, každá operace – i ty nejmenší – spotřebují energii. A NASA si dobře hlídá, na co ji spotřebuje. Zpívání? Krásné gesto, ale z hlediska vědy úplně zbytečné. Florence Tan to řekla naplno: „Zní to necitlivě, ale není důvod to dělat. Nepřinese to žádná data.“

A tak Curiosity už 12 let mlčí. Pokračuje ve své práci v kráteru Gale, lezoucí po úbočí Mount Sharp, sbírá vzorky, analyzuje a posílá data. Bez zpěvu. Bez oslav. Ale my si ten moment pamatujeme. Protože i robot může mít narozeniny. A možná i kus lidskosti.