Dron vs. veterán Jak-52: Ukrajinská improvizace, která děsí Rusko

Představte si letadlo, které mělo původně učit mladé piloty základy létání. Sovětský Jak-52. Žádný radar, žádné střely, jen vrtule, jednoduchý kokpit a dva lidé na palubě. A přesto dnes bojuje na frontové linii – loví ruské drony. Zní to jako válečná improvizace? Možná. Ale velmi účinná.

Ukrajinci se opět ukázali jako mistři v hledání kreativních řešení. Zatímco svět sleduje přesuny moderních stíhaček F-16, v pozadí tiše létají veteráni, které by leckdo odepsal. Jenže Jak-52 se nevzdal. A jeho příběh je stejně fascinující jako napínavý.

Každá chyba může být poslední

V článku Wall Street Journalu z konce srpna se představuje dvojice, která se stala symbolem této neortodoxní taktiky. „Maestro“, 56letý pilot, který se létáním živil už před válkou jako koníčkem, a jeho mladší kolega „Ninja“, který poprvé vzlétl až po ruské invazi. Oba dnes patří do 11. brigády armádního letectva a mají za sebou přes 300 ostrých misí.

Jejich skóre? Téměř polovina z celkových 120 dronů, které jejich jednotka sestřelila. To nejsou čísla z videoher – to je realita války vedená z kokpitu stroje, který by jinde skončil v leteckém muzeu.

Jediným zaměřovačem je lidské oko

Jak se vůbec takový dron sestřeluje? Letoun Jak-52 není vybaven žádnými sofistikovanými senzory. Radar? Není. Naváděcí systémy? Zapomeňte. Maestro dostane z vysílačky informaci o blízkém dronu, okamžitě startuje a za chvíli už je ve vzduchu. Cílem je přiblížit se na vzdálenost asi 60–90 metrů.

Tam přichází na řadu Ninja. V zadní otevřené kabině míří a pálí – ruční útočnou puškou MK55, pravděpodobně německým modelem Haenel MK556. A když ani střelba nestačí? Nastupuje metoda, kterou používali už piloti za druhé světové války – „nakopnutí“ dronu křídlem. Ne doslova, ale stačí, když letoun naruší proudění vzduchu u bezpilotního stroje. Dron ztratí stabilitu a zřítí se.

Ne vždy jde všechno hladce

Ne všechny zásahy jsou tak rychlé a efektní. Jednou prý trvalo celých 40 minut, než se podařilo sestřelit manévrující Orlan. A rizika? Obrovská. Maestro s Ninjou už zažili útok ruské rakety a museli prudce klesat, aby přežili.

Jejich základna byla navíc napadena balistickou střelou – jeden letoun byl zničen a velitel brigády přišel o život. Přesto jejich mise pokračují. Každý den. Bez zázračných technologií, ale s odhodláním, přesností a špetkou šílené odvahy.

Improvizace, která funguje

Možná to celé působí jako nouzové řešení. Ale opak je pravdou. Jak-52 je dnes součástí sofistikované obranné mozaiky, která pokrývá celé území Ukrajiny. Od špičkových systémů Patriot a IRIS-T, přes připravované F-16, až po mobilní palebné týmy a improvizovaná řešení jako právě Jak-52.

Celý systém doplňují akustické senzory, mobilní aplikace, elektronické rušičky – a lidská vynalézavost, která dává starým strojům nový smysl. Není divu, že o podobném nasazení Jak-52 údajně uvažuje i Rusko.

A proč ne? V době, kdy Moskva vyrábí až 2000 dronů měsíčně a plánuje produkci ještě ztrojnásobit, potřebuje Ukrajina každou ránu navíc. A Jak-52, byť jen s puškou a zkušenou posádkou, se ukazuje jako zbraň, kterou by nikdo nečekal – ale kterou si nikdo netroufá podcenit.