Flynnův efekt: Po desetiletích zvyšování IQ jsme teď čím dál hloupější?
Než se dostaneme k Flynnovu efektu a neustálému zvyšování (a případnému následnému snižování) IQ skóre po celém světě, měli bychom si nejspíš promluvit o slonovi v porcelánu – s testy IQ jsou nejrůznější problémy, napsali na webu IFLScience.
Testy, které v roce 1905 vytvořili psychologové Alfred Binet a Théodore Simon, byly původně zamýšleny jako způsob, jak zjistit, kterým dětem je třeba ve škole věnovat zvýšenou pozornost. Koncem 19. století se vědci domnívali, že prokazatelné schopnosti, jako je verbální uvažování a pracovní paměť, svědčí o základní inteligenci. Binet a Simon vytvořili test, který měřil tyto schopnosti spolu s dalšími, jako jsou vizuálně-prostorové schopnosti, a který se stal základem testu IQ.
Test vydělil skóre dítěte jeho věkem a vynásobil ho 100, aby získal výsledek. Nyní je IQ standardizováno tak, že průměrný výsledek je vždy 100, přičemž čísla nad nebo pod touto hodnotou znamenají, že jste dosáhli vyššího nebo nižšího skóre, než je tento průměr.
„Simon a Binet se domnívali, že schopnosti, které jejich test hodnotil, budou odrážet obecnou inteligenci. Ale jak tehdy, tak dnes neexistuje žádná jednotná dohodnutá definice obecné inteligence,“ vysvětlil doktor Stefan Dombrowski v Ted-Ed Talk. „A to nechávalo lidem otevřené dveře k tomu, aby test používali ve službách svých vlastních předpojatých předpokladů o inteligenci.“
Skutečný problém nastal, když si IQ osvojili, hádáte správně, eugenici a americká armáda. Americká armáda zavedla masové testování IQ rekrutů během první světové války. Testy, které se používaly k určení, kdo má být navržen na důstojnický výcvik, využili eugenici k nesprávným tvrzením o souvislosti inteligence s rasou. Ve skutečnosti rekruti americké armády pocházeli z různorodého prostředí a mnozí z nich byli nedávní přistěhovalci, kteří neměli formální vzdělání nebo neovládali angličtinu. Překvapivě, pokud vám tyto věci chybí, dosáhnete horších výsledků v testu IQ, ačkoli můžete být inteligentní bez ohledu na to.
Přesto jsou tyto testy stále považovány za užitečný způsob měření obecné inteligence. Jedním ze způsobů, jak jsou obzvláště užitečné, je to, že samotné testy se v průběhu času příliš nezměnily. I když samozřejmě došlo k určitým úpravám (o tom více za chvíli), konzistence testů a ochota generací podrobovat lidi testům v průběhu desetiletí znamená, že můžeme měřit, jak se výkony v těchto testech v průběhu času měnily.
Když pomineme argument „inteligence je dědičná“, výsledky ukázaly zajímavý nárůst v průběhu 20. století, známý jako „Flynnův efekt“. Zjednodušeně řečeno, IQ body se obecně zvyšují přibližně o tři body za desetiletí. Pokud byste v testu dosáhli stejného výsledku jako váš otec nebo dědeček před desítkami let, znamená to, že jste ve skutečném testu pravděpodobně dosáhli o několik bodů vyššího skóre, ale váš výsledek je srovnáván s vyšším průměrem.
Co tedy způsobilo tento podivný nárůst v průběhu let (a, pozor, následný obrat)? Flynnův efekt zpochybnil představu, že inteligence je dědičná. Pokud neexistuje nějaký tajný eugenický program, který by pracoval v pozadí a předával geny inteligence prostřednictvím kontroly lidského páření (ne, neexistuje), musí existovat jiné faktory, které vedly k tomuto zvýšenému výkonu v testech IQ.
Tento efekt lze do značné míry vysvětlit faktory prostředí, od lepšího školního vzdělávání a důrazu na psaní testů až po lepší výživu v průběhu let od první a druhé světové války. Problémem je rozklíčování všech možných příčin, přičemž lepší výživa je větším faktorem ovlivňujícím skupiny s nižšími příjmy, které v tomto období také více profitovaly ze zlepšeného vzdělávání (vzhledem k tomu, že začínaly z nižšího základu).
Jedno z nejdepresivnějších vysvětlení se týká olova. Jedna studie zjistila, že olovo, které se po léta vyskytovalo v benzinu, způsobovalo pokles úrovně IQ, což vedlo ke skoku o čtyři nebo pět bodů, když bylo olovo sníženo a poté v 80. letech odstraněno.
Studie norských branců, kteří byli půl století měřeni pomocí IQ testů, ukázala pokles IQ od poloviny 90. let. Australský test na dětech neprokázal v letech 1975 až 2003 žádné zlepšení IQ. Testy ve Velké Británii ukázaly pokles o přibližně 2-6 bodů (v závislosti na věkové skupině) mezi lety 1980 a 2008.
Částečně by tento obrat mohl být způsoben menším důrazem na skládání těchto testů a přípravu na ně a také změnami ve společenské třídě v tomto období. Světová zdravotnická organizace a Výbor pro životní prostředí Fóra mezinárodních respiračních společností však navrhly i možné vysvětlení tohoto poklesu – odpovídající nárůst znečištění.
„Znečištění ovzduší může poškodit vyvíjející se mozek, což je obzvláště znepokojivé, protože toto poškození může zhoršit kognitivní funkce v průběhu celého života,“ uvádí se ve zprávě o znečištění ovzduší a neinfekčních onemocněních. Kromě zvýšení rizika demence citují studii provedenou v Mexico City, která zjistila, že děti žijící ve více znečištěných oblastech mají horší kognitivní výkon než jejich vrstevníci, a dodávají, že „mnoho studií zjistilo, že prenatální a raná dětská expozice PM2,5 je spojena s opožděným psychomotorickým vývojem a nižší inteligencí dětí“.
Dobrou zprávou podle nich je, že znečištění ovzduší lze snížit, a to s téměř okamžitým přínosem pro zdraví. Jeden podivný by mohl inteligenci (měřenou pomocí IQ) opět posunout na vzestupnou úroveň.