Jak Čína pomocí umělé inteligence mění své tankové divize v armádu smrtících bojových robotů

Hlavní bojový tank Type 59 je ve výzbroji pozemních sil Čínské lidové osvobozenecké armády od roku 1959. Podle serveru Military Watch Magazine dnes tvoří přibližně čtvrtinu těžkých bojových tanků této armády a bude sloužit i v následujících letech.

Tank vstoupil do služby krátce po korejské válce, aby poskytl tolik potřebnou modernizaci čínských obrněných bojových schopností, a během 27 let bylo vyrobeno více než 10 000 těchto 36tunových bojových vozidel. Zatímco Type 59 představoval po více než dvě desetiletí oporu obrněných bojových schopností PLA, od konce 80. let 20. století byl postupně vyřazován ze služby a dnes zůstávají ve výzbroji pouze pokročilé silně modernizované varianty, jako jsou Type 59G a typ 79. I ty slouží především v záložních jednotkách a k výcvikovým účelům, kdežto modernější platformy, jako je Type 96A, tvoří oporu bojových obrněných schopností Pekingu.

Další zdokonalené deriváty tanku Type 59 byly vyvinuty speciálně pro export a byly vyráběny v nedávné době, včetně tanku Al Zarrar vyvinutého pro Pákistán, který byl zařazen do služby od roku 2004, a Al Kafil vyvinutého pro Irák, který byl zařazen do výroby v roce 2020.

Vzhledem k tomu, že se PLA vyvinula v jednu z nejmodernějších ozbrojených sil na světě a disponuje řadou technologií, které jsou mnohem lepší než jejich obdoby používané konkurenčními mocnostmi, bylo místo uctívaného Type 59 v dnešní armádě opakovaně zpochybňováno.

Vzhledem k tomu, že Čína nedávno vyvinula Type 99A, jeden z nejlepších bojových tanků na světě, zdá se, že Type 59 z doby před vietnamskou válkou má pro PLA jen malé využití, a to i přes rozsáhlé modernizace, kterými od té doby prošel. PLA však našla pro své starší bojové tanky nové využití, které úzce souvisí s využitím jejích nyní vyřazených proudových stíhaček J-6 a J-7. Vzdušné síly PLA tyto staré stíhačky přeměnily na bezpilotní letouny, které lze dálkově řídit, a armáda PLA se podobným způsobem chystá nasadit rozsáhlé divize bezpilotních bojových tanků na bázi typu 59.

Staré stíhací letouny jsou sice stále nebezpečné a potenciálně vysoce účinné v boji, ale zůstávají příliš zranitelné vůči moderní obraně, než aby riskovaly život pilota. Totéž platí i o tancích Type 59, které mohou výrazně zvýšit palebnou sílu armády a v případě bezpilotního nasazení je lze použít jako postradatelné útočné jednotky.

Tanky jsou vybaveny kulomety, 100mm hlavní puškovou zbraní a omezenými obrannými protiletadlovými zbraněmi. Plánuje se, že tanky Type 59 budou při bezpilotních operacích vybaveny umělou inteligencí namísto dálkového ovládání, díky čemuž budou lépe odolávat proti protiopatřením určeným k neutralizaci nebo ovládnutí nepřátelských bezpilotních letounů.

Ačkoli pancéřování Type 59 nestačí k ochraně čtyř členů posádky před moderními hrozbami protitankových střel a dalších bojových tanků, jako bezpilotní letoun by PLA mohla vyslat vysokorychlostní a těžce vyzbrojené platformy do vlnových útoků proti nepřátelským pozicím – podobně jako v případě taktiky lidských vln, kterou používala v době korejské války, ale s mnohem větší smrtelností a s mnohem menším rizikem pro životy svých vojáků.

Type 59 zůstává robustní a vysoce spolehlivou platformou, které by se PLA zjevně snažila vyhnout sešrotování, pokud by to bylo možné. Její vývoj do podoby pokročilého těžkého bojového tanku bez posádky by mohl čínským silám poskytnout jedinečnou výhodu, jaká se nikde jinde na světě nevyskytuje, a samotný počet tanků, které by mohly být nasazeny v případě zdokonalení těchto technologií, by byl více než dostatečný k přemožení téměř jakéhokoli protivníka – a zároveň by se snížila závislost na novějších tancích s posádkou, čímž by se co nejvíce zabránilo ohrožení personálu.

Zkušenosti s vývojem umělé inteligence pro obsluhu tanků by také v budoucnu mohly Číně umožnit vyvinout speciálně konstruované tanky bez posádky a snížit požadavky na posádku u příští generace konstrukcí tanků s posádkou.

Zdroj: militarywatchmagazine.com