Jak Írán „přišrouboval“ rakety R-27 a R-73 na letoun F-14 Tomcat, proč to udělal a jak to dopadlo?
Proč Íránci k takovému kroku přistoupili, kde mohli rakety získat a jaký je význam tohoto rozhodnutí?
Ve veřejném archivu můžeme vidět archivní fotografie letounů F-14 Tomcat íránského letectva s raketami vzduch-vzduch typu R-27 a R-73. Tento příběh může být zajímavý přinejmenším z hlediska vzácných ukázek, kdy byly letouny sovětského typu „přišroubovány“ na letecké stroje západní výroby.
Kromě toho jde o příběh o znepřátelené zemi, která, ne bez závislosti na Rusku, hledala prostředky k udržení bojeschopnosti svého letectva. Je proto možné, že příběh R-27 a R-73 na íránských Tomcatech je také jedním z dlouhodobých příkladů vojensko-technické spolupráce mezi Moskvou a Teheránem, která obcházela západní sankce, ale které se nedostalo takové pozornosti, jakou by si zasloužila.
Archivní fotografie letounů F-14 Tomcat íránského letectva s raketami R-27 a R-73 pocházejí z počátku roku 2010. A zde můžeme vyslovit jednoduchou logickou domněnku – Íránci se o tuto integraci pokusili, protože jim došly rakety pro tyto stíhačky, ale příběh R-27 a R-73 pro Tomcaty se nerozběhl kvůli technickým potížím s „přišroubováním“ raket na F-14.
Zde by však měl být příběh vyprávěn celý, protože pak se objeví velmi zajímavé aspekty. Začněme tímto: když Írán v 70. letech 20. století koupil od Spojených států celkem 80 letounů F-14 Tomcat, byly mu dodány také zásoby přibližně 700 raket vzduch-vzduch AIM-54 Phoenix, přičemž celková cena nákupu činila podle tehdejšího kurzu 2 miliardy dolarů (přibližně 46,3 miliardy korun).
V roce 1986 Íráncům konečně došly rakety AIM-54. A zde je zajímavé, že se ze situace dostali nejen zavedením výroby „klonů“ AIM-54 pod označením Fakur-90, ale také integrací střel ze SAM MIM-23 Hawk, které byly v tomto případě označeny AIM-23, do Tomcatů.
O integraci R-27 a R-73 do íránských Tomcatů na počátku roku 2010 lze nalézt následující omezené informace. Zejména se objevily zvěsti, že Moskva údajně pomohla Teheránu upravit palubní elektroniku letounu F-14 tak, aby mohl provozovat rakety vzduch-vzduch sovětského typu.
Zároveň museli Íránci upustit od projektu „přišroubování“ R-27, protože naváděcí systém střely nefungoval dobře ve spojení s radarem AWG-9 na Tomcatech. Podle veřejně dostupných fotografií byl do F-14 integrován také pylon APU-470 sovětského typu, který sloužil k uchycení R-27.
Neexistují žádné veřejně dostupné údaje o zásobách raket vzduch-vzduch sovětského typu, s nimiž Írán počítal při zahájení tohoto projektu, ani o tom, kde Íránci získali rakety a pylony pro experimenty v pilotní fázi projektu.
Zdroje článku:
- O události jsme se dozvěděli z webu:
Defense Express - Další zdroje:
Wikipedia
Článek může obsahovat dodatečné informace od redakce.