Jak může Japonsko usnadnit vývoz svých zbraní – potenciálně i na Ukrajinu?
Věděli jste, že japonské ozbrojené síly se ve skutečnosti jmenují Japonské síly sebeobrany? Je to záměr, protože po druhé světové válce a následné americké vojenské okupaci Japonsko odmítlo válku jako nástroj mezinárodních vztahů a slíbilo, že nikdy nebude udržovat armádu. Věci se však rychle mění.
Japonské síly sebeobrany byly založeny v roce 1954 a jejich vznik byl složitý. Když v roce 1952 skončila vojenská okupace vedená Spojenými státy, zůstala Japonsku složitá otázka vlastní obrany. Na tuto otázku bylo obtížné odpovědět, protože v ústavě, která vstoupila v platnost v roce 1947, Japonsko uvedlo, že se jeho lid „navždy zříká války jako svrchovaného práva národa a hrozby silou nebo jejího použití jako prostředku k urovnání mezinárodních sporů“.
V témže článku 9 japonské ústavy se uvádí, že „pozemní, námořní a vzdušné síly, jakož i další válečný potenciál nebudou nikdy udržovány“. Je třeba říci, že tuto ústavu si vynutily USA, aby v dohledné době odstranily hrozbu Japonska, ale tato ústava neztratila své pravomoci.
Článek 9 japonské ústavy byl několikrát přeformulován tak, aby Japonsko mohlo mít alespoň nějaké síly sebeobrany. Japonsko však stále odmítá volbu války jako prostředku mezinárodních vztahů.
Jinými slovy, Japonsko by se války účastnilo pouze v případě, že by muselo – tedy pokud by bylo napadeno. V roce 2014 byl tento článek ústavy znovu reinterpretován a umožnil Japonsku účastnit se obrany svých mezinárodních spojenců. Vývoz vojenského materiálu je však stále ošemetným tématem, protože Japonsko válku jednoduše odmítá.
Problém vývozu zbraní z Japonska
Japonsko je jediným provozovatelem svého působivého hlavního bojového tanku Type 10. Je také jediným provozovatelem bojového vozidla Type 16 (v podstatě kolového bojového vozidla pěchoty). Oba tyto stroje jsou úžasné, vyrábějí se v Japonsku, ale nevyvážejí se. To je docela zavazující, protože vývoz by Japonsku pomohl snížit náklady na jednotku. Podle serveru Defense Express japonská vláda navrhla rozšířit podmínky vývozu zbraní o možnost dodávat zbraně zemím, které se brání proti vnější agresi. Například Ukrajině.
Tato změna politiky by Japonsku umožnila zvýšit svou váhu v mezinárodní politice. Nyní je Japonsko jediným členem skupiny G7, který neposkytuje vojenskou pomoc Ukrajině. Je však třeba poznamenat, že podle sociologických průzkumů 76 % Japonců nevidí potřebu vyvážet zbraně na Ukrajinu.
Japonsko by také mohlo Ukrajině poskytnout část svých zbraní a munice, které nejsou domácí výroby, ale ani to není jednoduchá otázka. Netýká se to jen Ukrajiny – Tchaj-wan by také mohl využít některé japonské vojenské technologie.
V každém případě bude projednávání a schvalování těchto právních předpisů trvat dlouho. Zejména proto, že zvýšení mezinárodní přítomnosti v takových konfliktech by zvýšilo i hrozby vůči Japonsku.
Zdroj: Wikipedia, Defence-ua.com, redakce