Jak nebezpečný je Írán? Odhalujeme arzenál a jeho skryté hrozby
Íránský útok na Izrael představoval jednorázovou reakci na předchozí izraelské útoky na íránská velvyslanectví v Sýrii. Je ale možné, že tímto začíná více plnohodnotný ozbrojený konflikt, který by zahrnoval letecké a raketové útoky.
Írán provedl noční útok s mnoha prostředky vzdušného napadení, včetně bezpilotních letounů, řízených střel a balistických raket. Jedině balistickým raketám se podařilo najít cestu kolem izraelské obrany a způsobit menší škody na letecké základně Nevatim v jižním Izraeli. Izraelské síly však díky letounům z USA a Spojeného království dokázaly zneškodnit všechny bezpilotní letouny a řízené střely.
Izreal nehraničí přímo s Íránem. V případě plnohodnotné války by přinejmenším zpočátku došlo k zesílení raketových útoků, které by mohlo být podpořeno letectvem odpalujícím řízené střely kratšího doletu z území Sýrie a možná i Iráku. Tyto útoky by byly synchronizovány s použitím bezpilotních letounů rodiny Šáhid k přetížení izraelské protivzdušné obrany.
Íránská armáda
Írán měl v roce 2020 ozbrojené síly čítající přibližně 610 000 aktivních vojáků, z toho 15 000 příslušníků Revolučních gard odpovědných za balistické zbraně a 37 000 příslušníků íránského letectva.
Rakety a střely
V Íránu jsou nejnebezpečnějšími balistickými zbraněmi rakety Fatíh-110, Zolfaghar, Šaháb-3, Ghadr a Emad. Tyto rakety mají schopnost odpalování z mobilních zařízení, což ztěžuje jejich odhalení a zničení.
V roce 2020 měl Írán kolem 50 odpalovacích zařízení pro rakety Šaháb-3, několik zařízení pro rakety Ghadr a Emad a stovku zařízení pro rakety Fatíh-110. Írán pravděpodobně také zvýšil počet těchto zařízení i zásoby raket, kterých nyní může mít několik tisíc kusů.
Íránské rakety vycházejí z původních sovětských raket Luna-M, které byly vylepšeny a vyrábějí se pod názvem Zelzal. Tyto rakety mají dolet až 500 km a díky inerciálním a satelitním naváděcím systémům dosahují přesnosti zásahu až na 10 metrů u nejnovějších verzí. Tato přesnost zajišťuje vysokou účinnost proti cílům.
Írán má ve svém arzenálu několik typů balistických raket, které se stále vyvíjejí a zdokonalují. Jednou z nejnovějších raket jsou rakety Zolfaghar, které mají větší dolet a délku a umožňují oddělování části bojové hlavice, čímž vytvářejí dva cíle.
Dalšími novými střelami v íránském arzenálu jsou Ghadr a Emad, které mají ještě větší dolet a jsou modifikací střel Šaháb-3. Tyto dvoustupňové střely navíc používají MIRV hlavice, což znamená, že vypouštějí více samostatných hlavic na různé cíle. Proto je třeba použít více antiraket na jednu raketu Ghadir. íránské balistické rakety jsou technologicky sofistikované a posilují obrannou schopnost Íránu na regionální úrovni.
Íránské letectví
Íránské letectvo se skládá z přibližně 180 stíhacích letounů a téměř 90 úderných letounů. Mezi hlavní stíhací letouny patří F-14 Tomcat, F-5E/F Tiger II a MiG-29A/UB. Přestože vybavení těchto letounů není moderní, stále představují hrozivé protivníky v manévrovém boji na krátkou vzdálenost.
Úderné letouny flotily jsou převážně F-4D/E Phantom II, Mirage F-1E, Su-22M4 Fitter K a Su-22UM-3K Fitter G. Tyto letouny byly získány převážně během první války v Perském zálivu. Rozmanitost vybavení je výsledkem íránské politiky před islámskou revolucí v roce 1979 a spolupráce s Čínou a Ruskem.
Má Írán jadernou zbraň?
Tato otázka zůstává předmětem mezinárodních spekulací a obav. Hlavním důvodem sankcí proti Íránu je jeho program obohacování uranu, který by mohl vést k vývoji jaderné zbraně. Ačkoli neexistují žádné potvrzené informace o existenci íránského jaderného arzenálu, existuje podezření, že země může mít dostatek surovin k výrobě několika jaderných hlavic.
Zdroj: Wikipedia, WP Tech, redakce