Laetoli: Nejstarší stopy dvounohých předků odhalují tajemství evoluce
Před 3,6 miliony let se tři vzdálení příbuzní lidí vydali na procházku, aniž by si byli vědomi, že píší dějiny.
Čirou náhodou se jejich kroky otiskly do sopečného popela a přetrvaly miliony let, čímž poskytly současným vědcům nejstarší jednoznačný důkaz o chůzi lidských předků po dvou nohách.
Jsou známé jako stopy z Laetoli, které se nacházejí na jižním okraji planiny Serengeti v severní Tanzanii v Africe. Archeologové tuto lokalitu poprvé identifikovali v roce 1978 a původně se na ní nacházelo nejméně 70 stop hominidů, které se táhly v délce 27 metrů. Později se ukázalo, že stopy pravděpodobně zanechali tři jedinci jdoucí ve skupině.
Vrstva sedimentů byla datována do doby před 3,6 miliony let, což znamená, že se tak stalo dávno před příchodem Homo sapiens. Vzhledem k datování a umístění se většina vědců shoduje, že otisky téměř jistě zanechal Australopithecus afarensis, tedy stejný druh jako slavná kostra známá jako „Lucy“.
Australopithecus afarensis vypadal jako mix moderního člověka a jiných lidoopů. Představte si jedince vysokého asi 150 cm, s obličejem podobným šimpanzovi a zavalitým tělem pokrytým srstí. Zásadní je, že dnes víme, že stáli vzpřímeně.
Obrovské množství výzkumů tvaru stop z Laetoli naznačuje, že A. afarensis byl dvounohý. Stejně jako my, otisky nohou ukazují, že tento druh měl velké prsty v jedné linii se zbytkem chodidla, na rozdíl od „opičích“ nohou, které vidíme u dnešních šimpanzů apod.
Z tvaru otisků nohou vědci také usoudili, že při chůzi používali tzv. úder patou, kdy nejprve došlapuje pata, a poté tzv. odšlapování špičkou, kdy se na konci kroku odlepují prsty. To je opět podobné tomu, jak chodíme my.
„Otisky z Laetoli představují typ bipedální chůze, která byla plně vzpřímená a poháněná přední částí chodidla, zejména palcem, podobně jako u dnešních lidí, a zcela odlišná od bipedální chůze šimpanzů a jiných opic,“ uvedl v roce 2011 profesor Robin Crompton, profesor biologie pohybového aparátu na Liverpoolské univerzitě.
Jejich stáří je jejich nejneuvěřitelnějším rysem. Před těmito objevy se většina badatelů domnívala, že bipedalismus se vyvinul pouze u rodu Homo, kam patří náš druh, ale i neandrtálci, Homo erectus a další. Naleziště z Laetoli však ukazuje, že se vyvinul u mnohem staršího rodu hominidů, Australopithecus, který je považován za částečně stromového.
Přesto si tělo A. afarensis zachovalo některé archaické rysy, které mu bránily v tom, aby zvládl bipedalismus – vlastnost, která byla pro vznik našeho druhu neocenitelná.
„Charakteristická krátká postava moderního člověka s dlouhýma nohama nám umožňuje chodit a běhat na velké vzdálenosti, a to i při nošení těžkých nákladů. Australopithecus afarensis měl opačnou tělesnou stavbu, krátké nohy a dlouhé tělo, a proto je pravděpodobné, že mohl efektivně chodit nebo běhat jen na krátké vzdálenosti.“
„Nyní musíme zjistit, kdy naši předkové poprvé dokázali chodit nebo běhat na velmi dlouhé vzdálenosti, což lidem umožnilo kolonizovat svět,“ dodal profesor Crompton.
Budoucnost lokality Laetoli bohužel není zdaleka jistá. V květnu 2024 vědci bili na poplach, že hrozí, že stopy budou navždy ztraceny kvůli erozi způsobené rostoucími bouřkami a dešti, které jsou způsobeny změnou klimatu.