Náhodný objev starořímské svatyně horských bohů v Alpách

V roce 2020 si turista procházející Alpami všiml na zemi starověké římské mince. Archeologové se domnívají, že objevil římskou svatyni.

Být profesionálním archeologem musí být někdy frustrující. Dřete se roky na vykopávkách v rozpálené poušti nebo v mrazivém anglickém dešti a doufáte, že najdete nějakou drobnou stopu o starověkých pohřebních rituálech nebo něčem podobném – jen aby se jednoho dne nějaký náhodný člověk zatoulal na horu a náhodou narazil na dávno ztracenou svatyni starořímských horských bohů.

„V Alpách občas nacházíme jednotlivé římské mince, ale tato lokalita je neobvyklá množstvím mincí a polohou,“ řekla serveru Newsweek Regula Gublerová, vědecká vedoucí projektu v archeologickém týmu, který lokalitu zkoumá od roku 2022.

„Jsme teprve na začátku výzkumu, ale myslíme si, že jde o posvátné místo,“ vysvětlila. „Lidé tam chodili ukládat votivní dary, hlavně mince, ale i jiné předměty, a žádali božstva o věci nebo jim děkovali. Myslím, že šlo o druh poutního místa.“

První náznak, že by se v oblasti mohlo dít něco zajímavého, se objevil už v roce 2020, kdy zbloudilý turista náhodou narazil na jednu starověkou minci pohřbenou mezi sutinami. Po nahlášení nálezu místním úřadům se však ukázalo, že toto vysoko položené místo skrývá mnohem víc než jen pár drobných. Tým zatím objevil 100 starořímských mincí, 59 římských hřebíků do bot, 27 malých horninových krystalů, brož a fragment votivní plakety ve tvaru listu.

V nadmořské výšce 2590 metrů a daleko od zavedených průchozích míst se však ukázalo, že místo je obtížně přístupné i pro moderní výkopový tým. „Je to daleko od lidských obydlí, dnes i v římské době a rozhodně to není průsmyk,“ řekla Gublerová. „Zásoby jsme tam museli dopravit letadlem a několik dní jsme tam tábořili.“

To vše dohromady naznačuje, že se jednalo o místo, které mělo velký význam pro lidi, kteří po sobě tyto artefakty zanechali. Tým má podezření, že jeho význam může mít něco společného s přirozeně se vyskytujícími útvary horninových krystalů, které se v oblasti nacházejí.

„Tento typ předmětů často považujeme za obětiny,“ vysvětlil ve svém prohlášení Adriano Boschetti, archeolog z Archeologické služby kantonu Bern. „Nelze vyloučit, že z dálky viditelná náhorní plošina mezi vrcholy Ammertenhorn a masivem Wildstrubel byla posvátným místem.“

Není to úplně překvapivé – lokalita je vzdálena pouhých 19,3 km od města Thun, kde se nachází několik římských chrámů, včetně podobizny speciálně věnované bohyním Alp. „Hory měly zjevně náboženský význam,“ řekla Gublerová. „Tato lokalita je zajímavá, protože ukazuje, že římské obyvatelstvo tohoto regionu neuctívalo hory jen z dálky, ale chodilo k nim i nahoru a do jejich blízkosti, aby tam ukládalo votivní dary.“

Zdroj: newsweek.com, redakce