NASA zakoupila dalších pět misí Crew Dragon, které udrží ISS v provozu až do roku 2030

15. listopadu 2020 se NASA a SpaceX zapsaly do historie, když se z americké půdy odlepila kosmická loď s posádkou Crew Dragon Resilience a dopravila čtyři astronauty na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS).

Tato mise, označená jako Crew-1, byla vrcholným úspěchem programu komerčních posádek NASA (CCP) a poprvé od vyřazení raketoplánu Space Shuttle v roce 2011 fakticky obnovila schopnost vnitrostátních startů v USA. Od dubna byly nosné rakety a kosmické lodě společnosti SpaceX použity k uskutečnění první plně soukromé mise Axiom-1 a čtvrtého letu v rámci CCP (Crew-4).

Na základě tohoto úspěchu NASA nedávno podala oznámení o záměru (NOI) zakoupit dalších pět kosmických lodí Crew Dragon. Toto rozhodnutí je z velké části založeno na zpožděních, která utrpěla společnost Boeing (druhý komerční partner NASA v rámci CCP) a na vývoji její kosmické lodi CST-100 Starliner.

Možná nejvýznamnějším poznatkem z tohoto podání je však to, jak potvrzuje závazek NASA zajistit ISS až do roku 2030. Po nedávném odstoupení Rusů z programu ISS byla budoucnost stanice poněkud nejistá.

NOI byla podána 1. června 2022 ve 14:09 EDT (11:09 PDT) jménem Kennedyho vesmírného střediska NASA. Podle oznámení NASA nakoupí pět dalších dopravních systémů pro posádky v rámci smlouvy Commercial Crew Transportation Capabilities (CCtCap), kterou podepsala se společností SpaceX.

Uvádí se v něm, že účelem je, aby NASA mohla udržovat na palubě ISS střídající se posádky a nadále plnit své závazky vůči mezinárodním partnerům, což je v souladu s autorizačním zákonem NASA z roku 2015.

Rozhodnutí NASA prodloužit závazek k ISS do roku 2030 bylo oficiálně oznámeno v prosinci 2021. Osud ISS se však stal předmětem obav v únoru letošního roku poté, co Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu.

V reakci na to USA, EU a další partnerské země ISS uvalily na Rusko sankce a pozastavily spolupráci s jeho federální kosmickou agenturou Roskosmos. Dmitrij Rogozin, generální ředitel Roskosmosu reagoval hrozbou a prohlášením, že Rusko od programu ISS odstoupí, ačkoli se k tomuto kroku dosud nezavázalo.

Zdroj: phys.org