Dne 8. prosince 1990 zaznamenala sonda NASA Galileo při průletu kolem Země na své cestě k Jupiteru a jeho měsícům takzvanou „anomálii při průletu“. Anomálie, kterou od té doby zaznamenalo několik dalších kosmických sond, zůstává dodnes nevysvětlenou záhadou.
Při misích k návštěvě objektů ve vzdálené Sluneční soustavě NASA pravidelně využívá „gravitační asistenty“. Když se kosmická loď přibližuje k velkému tělesu (planetě nebo hvězdě), přenáší se hybnost z planety na loď, čímž se dráha objektu nepatrně zpomalí výměnou za výrazné zvýšení rychlosti. V podstatě se planetě nebo hvězdě ukradne trochu kinetické energie.
„Gravitační asistenci použilo několik robotických kosmických sond, aby dosáhly svých cílů vysoko v gravitační studni Slunce. Voyager 2 odstartoval v srpnu 1977 a proletěl kolem Jupiteru za účelem průzkumu a zvýšení trajektorie k Saturnu,“ vysvětluje NASA.
„Voyager 1 odstartoval následující měsíc a udělal totéž (dosáhl Jupiteru dříve než Voyager 2). Voyager 2 pak získal pomoc od Saturnu a později další od Uranu a vystoupal až k Neptunu a dále. Sonda Galileo se na své cestě k cíli, Jupiteru, jednou odrazila od Venuše a dvakrát od Země, zatímco obíhala kolem Slunce. Cassini potřebovala dva impulsy od Venuše, jeden od Země a další od Jupiteru, aby získala dostatečnou hybnost k dosažení Saturnu.“
NASA již několikrát použila gravitační asistenty v okolí Země. Při analýze šesti z těchto průletů sond Galileo, NEAR, Cassini, Rosetta a MESSENGER týmy zjistily malé zrychlení sondy nad rámec toho, co se od průletu očekávalo.
„V této zprávě informujeme o výsledcích nedávné studie zahrnující analýzu a interpretaci radiových dopplerovských dat ze všech šesti průletů. Zjistili jsme, že při průletech kolem Země skutečně dochází k anomální změně energie v řádu 10-6 , ačkoli se nám nepodařilo najít fyzikální příčinu nebo zdroj systematické chyby této anomálie,“ napsal tým, který anomálii zaznamenal, v článku publikovaném v roce 2008.
„Stejně jako anomálie sondy Pioneer, a možná ještě překvapivěji, je anomálie při průletu kolem Země skutečným efektem, který je vlastní sledování kosmických sond. Její zdroj není znám.“
Tento tým se domníval, že tento jev souvisí s rotací Země. Byly však navrženy nejrůznější vysvětlení anomálií, od relativistických efektů až po halo temné hmoty kolem Země.
„K vysvětlení případů průletů s negativním odporem je nutný exotermický nepružný rozptyl temné hmoty na běžné hmotě,“ navrhl jeden z týmů. „Případy kladného odporu vyžadují buď elastický rozptyl temné hmoty, nebo asymetrické rozložení rychlostí temné hmoty v případě nepružného rozptylu. Temná hmota musí být navíc dobře omezena v rámci oběžné dráhy Měsíce a vyčerpána v blízkosti zemského povrchu.“
Situaci komplikuje fakt, že některé sondy, včetně sondy Juno, nezaznamenaly během gravitačních asistencí žádnou anomálii, což naznačuje, že nová fyzika může být poněkud přitažená za vlasy, přinejmenším do doby, než bude k dispozici více dat z budoucích průletů.
Několik týmů se v té době domnívalo, že anomálie Pioneer (anomální zrychlení v misích Pioneer na úrovni přibližně 20 astronomických jednotek – AU, přičemž jedna AU je vzdálenost mezi Zemí a Sluncem) by mohla být také způsobena novou fyzikální zákonitostí. Pozdější sondy však stejným anomálním zrychlením neprošly a zjistilo se, že anomálie je pravděpodobně tepelným efektem způsobujícím zpětný ráz.
Je pravděpodobné, že i v případě anomálií při průletu sondy existuje jednoduchá, dosud nezjištěná příčina, nebo že došlo k nějaké chybě v datech. Vzhledem ke všem kosmickým sondám, které kolem nás budou v příštích desetiletích prolétávat, možná nebudeme muset na odpověď na tuto hádanku čekat příliš dlouho.
Zdroje článku:
- O události jsme se dozvěděli z webu:
IFLScience - Další zdroje:
NASA - Studie a výzkumy:
APS
Článek může obsahovat dodatečné informace od redakce.
Autor článku
Kliknutím na jméno zobrazíte další články od tohoto autora.