Nové snímky Merkuru: Sonda BepiColombo a její riskantní průlet
Tato mise je výsledkem spolupráce mezi evropskou a japonskou kosmickou agenturou a během několika let vyšle na oběžnou dráhu kolem Merkuru dvě sondy.
Bohužel již v dubnu se mise potýkala s potížemi s tryskami, a tak se při čtvrtém průletu tým rozhodl poslat sondu mnohem blíže k Merkuru, aby jí poskytl gravitační asistenci – odvážný manévr, který se vyplatil.
Frank Budnik, který vede tým letové dynamiky společnosti BepiColombo, označil toto rozhodnutí za docela těžké. Průlet byl ale úspěšný, takže se tým očividně obhájil. Sonda je ve výborném stavu, je na správné trajektorii a při průletu se jí podařilo pořídit několik krásných snímků planety.
Snímky byly pořízeny třemi monitorovacími kamerami, které ve skutečnosti nejsou určeny ke snímání Merkuru. Jsou tam proto, aby tým mohl kontrolovat sondu, takže je to jen příjemný bonus k získání krásných snímků planety.
Viditelné útvary se nacházejí v blízkosti hranice mezi dnem a nocí. Sonda Bepi se k Merkuru přiblížila na 165 kilometrů, tedy blíže, než je obvyklá bezpečná výška 200 kilometrů, a to na noční straně planety, aby se minimalizovalo riziko.
„Původně se všechny oblety Merkuru odehrávaly ve výšce 200 kilometrů. Existuje mnoho důvodů, proč se musíte pohybovat v této výšce, a to už je poměrně náročné. Jedním z nich jsou tepelné problémy, takže to bylo vždy stanoveno jako limit,“ řekl Frank Budnik, který vede tým letové dynamiky pro BepiColombo.
Pohled z blízkosti hranice mezi dnem a nocí krásně ukazuje krátery a hřebeny. A to včetně nového kráteru pojmenovaného po novozélandské umělkyni Margaret Olrog Stoddart (1865-1934). Krátery a útvary na Merkuru jsou pojmenovány po slavných zemřelých umělcích, hudebnících nebo spisovatelích.
Nedaleko Stoddartové se nachází jeden věnovaný francouzskému umělci Henrimu Matissovi. Na další fotografii je úžasný kráter Vivaldi, pojmenovaný po italském skladateli Čtvero ročních dob.
Tým však zdůrazňuje, že se jedná pouze o náznak toho, co přijde. Dobré kamery budou nasazeny až při zahájení vědecké mise v roce 2027, ale tyto blízké průlety kolem planety (a další dva v prosinci a lednu) jsou způsobem, jak otestovat celou sadu přístrojů, které jsou v tuto chvíli k dispozici.
„BepiColombo je teprve třetí vesmírnou misí, která navštívila Merkur, což z něj činí nejméně prozkoumanou planetu ve vnitřní Sluneční soustavě, mimo jiné proto, že je velmi obtížné se k němu dostat,“ uvedl v prohlášení Jack Wright, výzkumný pracovník ESA, planetární vědec a koordinátor zobrazovacího týmu M-CAM.
„Je to svět plný extrémů a rozporů, proto jsem ho v minulosti nazval problémovým dítětem sluneční soustavy. Snímky a vědecká data získaná během přeletů jsou lákavou předehrou k orbitální fázi sondy BepiColombo, při níž pomůže vyřešit pozoruhodné záhady Merkuru.“
Mise bude pokračovat v pomalé změně oběžné dráhy tak, aby odpovídala nejvnitřnější planetě. Pokud vše půjde podle plánu, vstoupí na oběžnou dráhu kolem Merkuru v listopadu 2026.
