Objev hrobky staroegyptské kněžky Idy odhalil artefakty z období Střední říše

Nádherně zdobená rakev a pohřební komora plná předmětů začaly odkrývat příběh staroegyptské kněžky, která žila před téměř 4000 lety.

Nález byl objeven na staroegyptské nekropoli Asyut, lokalitě podél řeky Nil, kde probíhají vykopávky od roku 2003. Podle nového oznámení archeologové objevili skrytou komoru za stěnou z lomového kamene na dně 14 metrů hluboké svislé šachty.

Vykopávky v této šachtě začaly v roce 2022 a zahrnovaly tři výkopové kampaně, které vyvrcholily pozoruhodným objevem. Byly nalezeny dvě složitě zdobené rakve – jedna dlouhá 2,3 metru, druhá dlouhá 2,62 metru.

Dalším cenným nálezem byla truhla s nádobami, v nichž byly uloženy životně důležité orgány, které byly odstraněny při mumifikaci, včetně jater, sleziny, plic a střev. Pro tyto nádoby je typické, že byly zdobeny hlavami čtyř synů Horových, přičemž každý orgán byl chráněn určitým božstvem: Hapy (pro plíce), Imsety (játra), Duamutef (žaludek) a Qebehsenuef (střeva).

🇪🇬 NEARLY 4,000-YEAR-OLD EGYPTIAN PRIESTESS’ REMAINS UNEARTHED

Archaeologists have uncovered the burial chamber of Idy, a priestess and daughter of a wealthy Egyptian governor, nearly 4,000 years after her death.

Found in a coffin within a coffin in Asyut, the tomb contained… pic.twitter.com/4QntNwUwlM

— Mario Nawfal (@MarioNawfal) November 9, 2024

Komora, datovaná do doby kolem roku 1880 př. n. l., byla ve starověku vykradena vykradači hrobů, kteří pravděpodobně odnesli všechny šperky a kovové předměty. Většina Idyho pohřebních předmětů však zůstala neporušena. Při vykopávkách byly nalezeny například také dřevěné figurky, dýka, faraonské insignie a obětní dary bohům.

Nápisy na rakvích prozrazují cenné informace o osobě, která zde byla pohřbena – Idy, kněžce bohyně Hathor, která měla čestný titul „paní domu“. Vyprávějí také o cestě mrtvého do posmrtného života.

Přestože ji zloději částečně zničili, v rakvi zůstaly zbytky jejích kostí a oblečení. Předběžná zkoumání vědců naznačují, že ženě bylo v době smrti asi 40 let a měla vrozenou vadu nohy, i když není jasné, proč zemřela.

Její propracovaný pohřeb a titul naznačují, že zastávala významné postavení na staroegyptském dvoře. Byla uložena do hrobky svého otce Džefaihapiho I., vysoce postaveného úředníka v období Střední říše za vlády faraona Senusreta I.

Na probíhajících vykopávkách hrobky se podílely Svobodná univerzita v Berlíně, univerzita v egyptském Sohagu, univerzita v japonské Kanazawě a Polská akademie věd. Všechny objevené artefakty byly předány egyptskému ministerstvu cestovního ruchu a starožitností.