Obyvatelná zóna na Marsu: Vědci objevili možnost přežití života na rudé planetě
Týmy astrobiologů zkoumají možnost, že kapsy ledu na Marsu by mohly chránit živé organismy před smrtícím zářením na povrchu a současně propouštět dostatek světla pro růst a reprodukci.
Otázkou však zůstává, zda takové podmínky přetrvají dostatečně dlouho, aby umožnily přežití života, který mohl vzniknout v dávných časech, kdy byl Mars ještě vlhčí planetou. Přesto jde o další důkaz, že výzkum Marsu zdaleka není u konce a naděje na nalezení mimozemského života stále přetrvává.
Po téměř 50 letech od prvních sond na Marsu a po dlouhých desetiletích výzkumu se může zdát, že Mars nenabízí více než několik chemicky pozměněných hornin. Avšak červená planeta je mnohem rozmanitější, než se zdá, a existují oblasti, které dosud nebyly důkladně prozkoumány.
Optimističtí vědci stále navrhují nová místa, kde by mohl život přetrvat, včetně nedávno zmiňované oblasti Tharsis, kde kombinace vulkanismu a podzemního ledu otevírá nové možnosti.
Nové hypotézy o přežití života na Marsu
Kromě nedostatku tekuté vody představuje velkou výzvu na Marsu i silné záření, které by rychle poškodilo DNA organismů. Předpokládá se, že marťanský život by musel mít velmi odolný genetický kód nebo jiné mechanismy ochrany.
Doktor Aditya Khuller z Caltechu a jeho kolegové upozorňují na to, že marťanský led je smíšený s prachem, což by mohlo poskytovat přirozenou bariéru proti UV záření, podobně jako atmosféra na Zemi.
Zajímavé je, že podobné podmínky byly pozorovány i na Zemi, například v ledovcích v Grónsku, kde prachové částice umožňují přežití mikroorganismů díky světlu, které proniká skrz led a prach. Na Marsu by podobná vrstva prachu v ledu mohla poskytnout dostatek ochrany, aby život přežil, přičemž by stále umožňovala fotosyntézu.
Možnosti přežití marťanských mikrobů
Nové výpočty ukazují, že existuje tzv. „radiační obyvatelná zóna“, kde jsou podmínky pro život podobné jako v obyvatelných zónách kolem hvězd. V této zóně je dostatek světla pro fotosyntézu, ale zároveň je organismy chráněny před UV zářením. Na Marsu by však tato zóna byla velmi úzká, přičemž by záleželo na množství prachu a tloušťce ledu. U čistšího ledu by obyvatelná zóna začínala hlouběji pod povrchem.
Přestože podmínky pro život by byly extrémně náročné, malé změny v množství ledu nebo prachu by mohly posunout obyvatelnou zónu a ohrozit přežití organismů. Výzkum však otevírá možnosti, že život na Marsu by mohl stále existovat, a to v oblastech, které jsme dosud nezkoumali.
Další krokem výzkumu Marsu by mohlo být cílené prozkoumání těchto ledových oblastí, aby se ověřila přítomnost možných mikroorganismů. I pokud vzorky přivezené zpět z mise Perseverance neprokážou přítomnost života, stále bychom měli zvážit další průzkum těchto potenciálně obyvatelných zón.
Zdroje článku:
- O události jsme se dozvěděli z webu:
IFLScience - Další zdroje:
Wikipedia - Studie a výzkumy:
Communications Earth and Environment
Článek může obsahovat dodatečné informace od redakce.