Od smíchu k respektu: Leopard 1A5 ukázal, že není jen stará plechovka

Ukrajinci z 44. mechanizované brigády sdíleli své dojmy z tanku Leopard 1A5. Jak se jim s tímto veteránem vlastně jezdí?

Ukrajina dostala mnoho tanků Leopard 1A5 ze všemožných koutů Evropy. A přestože se těmto tankům nejdříve mnozí smáli, nakonec ukázaly, že nejsou jen staré plechovky na kolech.

Po doplnění reaktivního pancéřování se staly odolnými proti útokům FPV dronů. Posádka jednoho z tanků přiznala, že jejich stroj už schytal několik zásahů a pořád jede. Nic však není dokonalé. Dodatečný pancíř je sice super na ochranu, ale pořádně zatěžuje motor, který nebyl na takovou hmotnost stavěný. Těch pár tun navíc dělá svoje.

Na druhou stranu si vojenští střelci pochvalují dělo a systém řízení palby. Jeden z nich se dokonce pochlubil, že trefil malé okno na vzdálenost pěti kilometrů. I když má menší kalibr než tanky T-64, podle něho stačí dvě dobré rány a ruská opevnění jdou k zemi.

Leopard 1A5 se zrodil v 60. letech, ale verze A5 z 90. let už dostala slušnou modernizaci. Největší modernizací je systém řízení palby EMES 18, který je založen na technologii Leopardu 2A4. Takže termovizní zaměřovač, balistický počítač a schopnost překonat starší ruské tanky jako T-62, T-64 nebo rané verze T-72. Díky moderní APFSDS-T munici může 105mm dělo probít i čelní pancíř starších verzí T-72B.

Slabinou Leopardu 1A5 je jeho původní pancíř. Ten je dobrý proti kulometným střelám, ale proti větším ránám už moc nezmůže. Ukrajinci si s tím sice poradili a tanky obalili reaktivním pancířem, ale to pomůže hlavně proti útokům dronů.

Na tandemové kumulativní hlavice nebo kinetické průbojné střely z jiných tanků už tato ochrana nestačí. Ale tam, kde nepřítel nemá kvalitní protitankové zbraně, se Leopardy 1A5 ukazují jako velmi účinné stroje.