Přemýšleli jste někdy o tom, co by se stalo, kdybyste byli na palubě dopravního letadla, které letí vysoko nad zemí, a došlo by k silnému zemětřesení? Určitě byste byli příliš vysoko, abyste něco zažili, že? To záleží na několika věcech.
Podle NASA mohou zemětřesení vyvolávat atmosférické vlny, které se mohou šířit do ionosféry, což je oblast vysoko nad povrchem země. I když to může narušit atmosféru, není pravděpodobné, že by to ovlivnilo letadlo.
Při zemětřesení se uvolňují seismické vlny. Tlakové vlny se mohou šířit i do jiných prostředí, včetně atmosféry. Když se tak stane, stávají se z nich zvukové vlny, které jsou obvykle pod naším sluchovým prahem. Existují však také informace o neobvyklých pulsacích frekvencí v řádu 0,1-0,5 hertzů, které lze zaznamenat během větších zemětřesení.
Tyto pulsace mohou mít vliv na letecký provoz. Například letadla mohou být vybavena seismickými detektory, které mohou předvídat přibližný čas a místo zemětřesení, což umožňuje provozovatelům letadel přijmout opatření, aby minimalizovali vliv na lety.
Když se zemětřesné vlny šíří vzduchem, ztrácí svou sílu a postupně se oslabují. Tento jev se nazývá útlum a způsobuje, že čím dál od místa zemětřesení jsou vlny tichší. Stejný proces se děje s ostatními zvuky a světlem, které se šíří atmosférou nebo jinými způsoby.
Díky útlumu letadla létající nad zemětřesením nebudou cítit vibrace působené zemí. Zemětřesné vlny by se musely přesunout skrz horninu a poté vzduch, ale v té době by byly natolik oslabené, že by byly přehlušeny zvukem a pohybem letadla.
Nicméně to neznamená, že letadla nejsou během zemětřesení ohrožena. Existují jiná rizika týkající se navigace a bezpečnosti.
V roce 2018 napsal uživatel Ron Wagner, který se vydával za pilota a leteckého inženýra amerického letectva, odpověď na otázku položenou na serveru Quora, která zněla: „Mají zemětřesení vliv na letadlo letící nad zemí?“. Wagnerova odpověď byla tak zajímavá, že ji následně převzal časopis Forbes.
Podle Wagnerova vyprávění letěl s letadlem během zemětřesení, které narušilo řízení letového provozu. V tomto případě zemětřesení způsobilo výpadek proudu na pozemní základně, což vedlo k problémům s navigačními přístroji letadla i s jeho schopností komunikovat.
Výpadek proudu také způsobil, že řízení letového provozu ztratilo radarový signál, takže již nemohlo lokalizovat Wagnerův let. Všechny tyto problémy však trvaly jen krátce a problém byl vyřešen, jakmile se na pozemní základně rozběhlo nouzové napájení.
Přestože to tedy zní jako děsivá událost, je to příklad toho, co se může stát. Ve většině případů mají stanice řízení letového provozu pro podobné situace dostatek záložních nouzových generátorů. Mají také důkladně připravené plány řízení pro události v celém systému, které případně zohledňují, co dělat v případě výbuchu sopky, jaderného spadu, povodní, teroristických činů a samozřejmě zemětřesení.
Nemusíte se tedy příliš obávat, pokud se ocitnete v letadle, zatímco pod vámi dojde k zemětřesení. Ve většině případů se o něm ani nedozvíte, dokud nepřistanete.
Zdroj: Howstuffworks, IFLScience, redakce
Autor článku
Kliknutím na jméno zobrazíte další články od tohoto autora.