Poena Cullei je nejkrutější a nejneobvyklejší trest, jaký kdy kdo vymyslel
Historické knihy jsou plné ponurých příkladů mučení, trestů a poprav. Dokonce i Římané, kteří jsou často oslavováni pro svou údajnou civilizovanost, dobře znali kruté a nelidské způsoby ukončení života jiné osoby, od ukřižování po pověstného bronzového křičícího býka.
Jak uvádí server Everyeye, jeden z těchto způsobů si však v průběhu staletí získal obzvláště obávanou pověst – poena cullei. Volně přeloženo z latiny jako „trest v pytli“, jednalo se o trest uložený za parricidu – zabití vlastního rodiče. Obvykle se říká, že obviněná osoba byla zašitá do koženého pytle spolu s různými zákeřnými zvířaty – například slepicí, hadem, primátem a psem – a poté byla vhozena do řeky.
„Trest za otcovraždu, jak jej stanovili naši předkové, spočívá v tom, že viník musí být bit pruty potřísněnými jeho krví a poté zašit do pytle se psem, kohoutem, zmijí a opicí a pytel vhozen do hlubin moře,“ napsal údajně Modestinus, známý římský právník ze 3. století n. l. „Tedy pokud je moře blízko; jinak se podle ústavy božského Hadriána hodí divoké zvěři,“ dodal Modestinus.
Ať už odsouzeného jedince při tomto procesu zabilo cokoli (ať už uštknutí hada, hrubá síla šimpanze, nebo udušení při utonutí), byla to jistě velmi nepříjemná poslední chvíle na Zemi. Mnoho aspektů tohoto krutého trestu však zůstává záhadných. Neexistují žádné archeologické pozůstatky tohoto aktu (dovedete si představit, jak by byli archeologové zmatení, kdyby nějaké našli?), takže jsme nuceni spoléhat se na písemné prameny z dávných dob, kterým může být ošidné věřit.
Například onen výše uvedený citát z Modestina pochází z právněhistorické knihy vydané v roce 1932. Ta cituje sborník nařízený císařem Justiniánem v šestém století našeho letopočtu, tedy více než 200 let poté, co Modestinus žil. Kdo ví, kolika reiteracemi mohl tento příběh v průběhu staletí projít díky desítkám překladů?
Někteří historici mají podezření, že trest ve skutečnosti nebyl vykonán. Koneckonců dostat psa a opici do jednoho pytle by nebyl snadný úkol. Mnozí tvrdí, že byl použit pouze jako hrozba, která měla odstrašit každého, kdo by jen pomyslel na vraždu svých rodičů. Jiní se domnívají, že šlo o svázání obviněného do koženého pytle, ale možná se k němu nepřidávala další zvířata.
Ať už je jeho původ jakýkoli, zdá se, že trest v pytli mohl zažít renesanci v období pozdního středověku a raného novověku v některých částech Evropy, v době, kdy se mnozí vraceli ke starým způsobům velkých starověkých civilizací, aby se inspirovali.
Historik Florike Egmond píše, že poena cullei zažila svůj „rozkvět“ v 15., 16. a na počátku 17. století, ale byla široce známá v různých částech německy mluvících zemí, Nizozemí, Francie, Španělska a Itálie od roku 1200 n. l. až do poloviny 18. století. Poslední zmínka o výkonu trestu pochází podle ní z Německa ke konci tohoto období na počátku 17. století.
Takže kdo ví, že váš pra-pra-pra-pra-pra-prarodič žil v okolí střední Evropy a rozhodl se zabít svého rodiče, možná byl podroben tomuto vskutku bizarnímu způsobu popravy.
Zdroj: tech.everyeye.it, redakce