Polsko hledá novou moderní munici, uvažuje o APR 155 na bázi ukrajinské zbraně Kvitnyk

Agentura polského ministerstva obrany pro nákup zbraní oznámila průzkum trhu pro potenciální nákup 155mm přesně naváděných střel pro samohybné dělostřelecké systémy Krab a K9 Thunder.

Samotná forma zkoumání možností na trhu se zbraněmi a ještě neznamená závazek k zadání zakázky. Konzultace pomohou Polsku posoudit dostupné možnosti inteligentních dělostřeleckých nábojů.

Přesto se zdá, že polská armáda je odhodlána pořídit inteligentní střely pro své dělostřelectvo i přesto, že podle západních zpráv ruský elektronický boj výrazně snižuje účinnost přesně naváděné munice, jako jsou Excalibur a Vulcano, na ukrajinských bojištích.

Pokud jde o iniciativu Varšavy na nákup nových inteligentních dělostřeleckých nábojů, ta je teprve v počátcích, nic nevypovídá o tom, kolik munice polská armáda v této fázi chce a kolik peněz a času může nabídnout potenciálním zájemcům o realizaci zakázky.

Mezi řízenými střelami ráže 155 mm je však řada možností, o které mají polští generálové zájem:

• M982 Excalibur společností BAE Systems a RTX;
• SMArt 155 společností Diehl a Rheinmetall;
• KATANA od společnosti KNDS France (stále ve vývoji);
• Střela Vulcano GLR od firmy Leonardo s jednotlivě naváděnou submunicí;
• APR 155 od polských obranných společností ZM Mesko a CRW Telesystem-Mesko na základě ukrajinského projektu řízené střely Kvitnyk.

Kromě nákupu nábojů Polsko zvažuje možnost domácí výroby těchto řízených střel.

Tržní poradci budou zkoumat tradiční aspekty, jako je množství nábojů, které je možné dodat, jejich cena, termíny, ale neméně důležitá je i náročnost údržby a výcviku polských dělostřelců.

Poslední položka v seznamu je obzvláště pozoruhodná. APR 155 má kořeny v ukrajinském vývoji zvaném Kvitnyk. Tento přesně naváděný dělostřelecký náboj vytvořila ukrajinská společnost Progress – přesněji její dceřiná společnost Tochnist R&D. Nikdy se jej nepodařilo dokončit, vývoj se vždy zadrhl ve fázi testování.

V exportní verzi byl znám jako Kvitnyk-E a byl určen k zaměřování obrněných vozidel, mobilních raketových nebo dělostřeleckých systémů, námořních lodí a opevněných objektů pomocí poloaktivní laserové naváděcí hlavice (typ 9E421).

Tento tříštivý projektil dokáže zasáhnout cíle pohybující se rychlostí až 36 km/h a dodává se v rážích 152 mm (sovětská) a 155 mm (NATO) s dostřelem 12 km, resp. 20 km.

Polská společnost ZM Mesko S.A. mezitím převzala koncept a ve spolupráci s ukrajinskou společností Progress vytvořila rodinu efektorů s názvem Amunicji Precyzyjnego Rażenia (Přesná útočná munice). Kromě APR 155 je v nabídce také 120mm náboj pro minomety.

První střelby z APR 155, v té době montovaného na Ukrajině, proběhly v roce 2014. V průběhu let polský obranný průmysl rozšiřoval místní výrobu a zároveň přidával stále více vlastních technologií, což zahrnovalo nahrazení samonaváděcí hlavice analogem domácí výroby a laserovým osvětlovačem cílů LPC-1 od společnosti CRW Telesystem-Mesko.

Poslední oficiální oznámení z roku 2020 hovoří o tom, že se APR 155 blíží k závěru vývoje, přičemž zahájení sériové výroby je plánováno na rok 2021. Podle ZBiAM však byly závěrečné testy ukončeny až v červenci 2022, přičemž výroba by měla být zahájena v příštím roce.

Zdroje článku:

• O události jsme se dozvěděli z webu:
  Defense Express
• Další zdroje:
  ZBiAM

Článek může obsahovat dodatečné informace od redakce.